Projekty jsme ještě formálně nepodpořili, pokud tam budou nějaké rizikové věci, tak budou muset být nahrazeny jinými projekty, říká ke kritizovaným strategickým projektům na spravedlivou transformaci náměstek pro řízení sekce ekonomiky životního prostředí na MŽP Jan Kříž.
Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na dnešním Green Deal summitu v Praze.
Pro české regiony zatížené těžbou uhlí bude ozelenění ekonomiky náročnější než pro jiné, EU jim proto pošle miliardy navíc z fondů. Podmínkou je zevrubná příprava plánu celé transformace. Schválení českého plánu Evropskou komisí ale nejde hladce.
České uhelné kraje se mají vyrovnat s útlumem uhlí i s pomocí zhruba 40 miliard korun z EU. Ty by podle Josefa Patočky měly ideálně řešit potřeby místních, zamýšlené projekty se však podle něj s problémy v regionech příliš nepotkávají.
Moravskoslezský kraj trpí odlivem mladých mozků. Aby to změnil, musí jim nabídnout dostatečně lákavé životní a pracovní podmínky, což je náročné a nákladné. Studenti mají vlastní nápady, jak situaci zlepšit.
Karlovarský kraj je jedním ze tří českých krajů, které dosáhnou na speciální peníze z EU pro uhelné regiony. Ty i další evropské zdroje hodlá využít nejen na proměnu krajiny, ale i na podporu vědy a vzdělávání.
České uhelné kraje, které z EU dostanou na přechod k zelené ekonomice asi 42 miliard korun, hodlají využít značnou část balíku na velké, tzv. strategické projekty. Jaké to jsou?
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj mají před sebou náročnou zelenou transformaci, se kterou jim pomůžou peníze z EU. Na post-pandemický fond se ale zatím příliš spolehnout nemůžou.
Peníze z transformačního fondu k úspěchu nestačí, klíčové je jejich transparentní rozdělení a efektivní využití. Jedině tak se ze strukturálně postižených regionů mohou stát prosperující oblasti lákající k životu a podnikání.
Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.
Do českých uhelných krajů brzy přitečou peníze z EU na tzv. spravedlivou transformaci. Tedy na to, aby zvládly odklon od uhlí. Kdo na peníze dosáhne? A co za ně bude moci v krajích vzniknout?
Byla by chyba šlápnout na brzdu a zapomenout na Green Deal. Naopak je třeba přidat, říká Pavel Poc v rozhovoru pro EURACTIV.cz. Dotace z transformačních fondů EU si podle něj zaslouží i velké společnosti, které poskytují regionu stabilitu a zaměstnanost.
Doba velkých zaměstnavatelů je dávno pryč, následovat musí i změna mentality. Budoucnost Moravskoslezského kraje leží v inovačním podnikání s přidanou hodnotou, jen tak se podaří nalákat lidi zpět, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz prorektor ostravské VŠB-TUO Igor Ivan.
Karlovarský kraj už má jasno v tom, kam chce nasměrovat evropské peníze určené na transformaci uhelných regionů. Dotace mají znovu oživit město Aš, financovat rekonstrukci horského hotelu na Klínovci nebo posílit inovační potenciál regionu.
Sledujte debatu server EURACTIV.cz na téma Uhlí musí z kola ven. O proměně českých uhelných regionů debatovali: Iva…
Tři české kraje si mezi sebe v následujících letech rozdělí asi 42 miliard korun z unijní kasy. Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj je získají na to, aby se dokázaly vyrovnat s ozeleněním ekonomiky. V čem konkrétně jim pomohou?
Prakticky se u nás zastavil rozvoj obnovitelných zdrojů, které teď v Evropě hrají prim. To znamená, že prostor pro investice je u nás opravdu obrovský, říká ekonom Luděk Niedermayer, který dnes působí jako poslanec Evropského parlamentu (za TOP 09).
Důležitější než samotný termín konce uhlí v Česku je průběh tohoto odklonu. Měli bychom se zajímat o to, jak se ČR hodlá postavit k řešení socioekonomických dopadů v uhelných regionech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Zuzana Vondrová.
