V důsledku ozelenění a digitalizace evropské ekonomiky postupně zaniknou pracovní místa v končícím průmyslu. Podle europoslanců by si ale EU měla lépe pohlídat, že lidé – zejména obyvatelé zranitelných regionů – neskončí bez práce.
Úředníci dokáží připravit kvalitní strategie a plány, ale chybí politická odvaha a rozhodnost k jejich prosazení. „Dokumenty často zůstávají v šuplíku kvůli strachu z kritiky,“ říká v rozhovoru analytička Kristina Zindulková.
Moravskoslezský kraj, kdysi symbol těžkého průmyslu a uhelné těžby, dnes prochází zásadní proměnou. Region, který byl desítky let závislý na tradičním fosilním průmyslu, se musí přizpůsobit novým technologickým a ekologickým výzvám. Platí to nejen pro firmy, ale i pro zaměstnance.
Střední uměleckoprůmyslová škola keramická a sklářská Karlovy Vary (SUPŠKV) se chystá na zásadní proměnu. Získá novou budovu a stane se jednou z vlajkových lodí regionální transformace.
Speciální dotace z rozpočtu EU zaplatí obnovu území v regionech, kde se dosud těžilo uhlí. Výsledkem investice přesahující miliardu korun má být veřejnosti přístupné jezero Medard, místo pro novou průmyslovou zónu nebo datová základna pro práci s post-uhelnou krajinou.
České uhelné regiony získaly speciální financování z fondů EU, aby zvládly zelenou proměnu a modernizaci. Server Euractiv.cz přináší sérii článků, ve kterých mapuje, jak se daří peníze využívat v praxi.
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj se společně připravují na budoucnost, ve které již nebude figurovat uhlí. Pro tyto tři „uhelné“ regiony to představuje velkou výzvu. Znamená totiž nejen utlumování těžby a zásadní změny v ekonomice krajů, ale také vznik nových příležitostí pro podnikatele i zaměstnance končících podniků.
Pokud se soustředíme úzce na klimatickou politiku, nebudeme schopni se posunout dál. Posunout se musíme i v sociální dimenzi, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Anna Kárníková.
Zhruba 20 miliard korun z evropských dotací chce trojice českých uhelných krajů využít na velké projekty. Část z nich zůstává zejména ze strany neziskových organizací kritizovaná. Podle ministerstva ale projdou přísným hodnocením, a pokud neobstojí, na veřejné peníze si nesáhnou.
V současnosti větrná energie v Česku téměř neexistuje. Pokud chce ale země splnit cíle, ke kterým se zavázala v rámci Green Dealu, měla by rozvoj větrné energetiky podpořit.
Jak se Ústeckému kraji daří porcování evropských dotací z Fondu spravedlivé transformace? Podívejte se na rozhovor s radní Ústeckého kraje pro Fond spravedlivé transformace Ivou Dvořákovou (ODS) a expertkou z Centra pro dopravu a energetiku Zuzanou Vondrovou.
Moravskoslezský kraj je jeden z trojice českých uhelných krajů, které dosáhnou na peníze navíc z Evropské unie. Větší část prostředků chce věnovat na velké strategické projekty, které jsou dlouhodobě kritizovány a pojí se s nimi rizika.
Turów vyrábí přibližně 7 procent polské energie a zaměstnává tisíce lidí. Zejména těch z blízkého města Bogatynie. Pro obyvatele na české straně hranice však přináší výhradně negativa – ztrátu vody, ničení krajiny i znehodnocování nemovitostí obyvatel v bezprostřední blízkosti.
Dolní oblast Vítkovice se od počátku plánovala tak, aby se sem lidé vraceli opakovaně, i díky tomu je to nejnavštěvovanější místo v kraji, říká jednatel společnosti Moravian-Silesian Tourism Petr Koudela. Počáteční „punk“ areálu musely postupně doplnit další služby.
Ze speciálního fondu EU zamíří do českých uhelných krajů zhruba 40 miliard korun. Podle analýzy rizik ale hrozí, že tuzemsko prostředky nestihne vyčerpat.
V červnu se do Karlových Varů sjedou evropští politici, zástupci unijních uhelných regionů a stakeholdeři. V rámci dvoudenního výročního „politického dialogu“ budou řešit proměnu uhelných regionů, na kterou Evropská unie vyčlenila extra dotace.
Peníze z kohezních fondů investované v minulém dotačním období do uhelných regionů těmto oblastem příliš nepomohly se zlepšením socioekonomické situace a proměnou energetiky. Vyplývá to z nedávné zprávy Evropského účetního dvora.
Uhelné kraje čeká vzhledem k odklonu od uhlí náročná proměna celé ekonomiky. Ten Ústecký a Moravskoslezský se chce po době uhelné zaměřit na vodík. Uhelné pánve a šachty by tak mohla nahradit vodíková údolí.
