V Česku běží kampaň Evropské komise, která informuje o jednoduchých způsobech šetření energií. Podle některých odborníků je to ale promarněná šance, jak lidem zaručit dlouhodobější úspory. Nejchudším skupinám by prý stát mohl zajistit možnost bydlení v úsporných budovách.
Nepřiměřené ceny za doručení balíků ze zahraničí nebo neúplné informace o jeho dodání blokují volný pohyb zboží mezi členskými státy. Řešením by měl být celoevropský web, kde budou zákazníci moci porovnávat ceny za jednotlivé služby. Kurýrní společnosti by jim také měly poskytovat více informací. Na to budou dohlížet národní úřady.
Problém dvojí kvality potravin se musí řešit na celoevropské úrovni, shodli se zástupci Česka, Slovenska a Rumunska na Mezinárodní konferenci Food Forum. S nekalými praktikami by měla pomoci jednotná metodika Komise. Potřebná bude i osvěta spotřebitelů.
Na vnitřním trhu EU se stále objevují nebezpečné hračky nebo elektronika. Komise chce, aby byl trh bezpečnější a na problémy se rychleji reagovalo. Národní orgány by měly lépe bojovat proti nekalému chování obchodníků z EU i mimo ni a zlepšit by se měla také komunikace mezi úřady a firmami.
Ne všechny výrobky na společném trhu podléhají jednotným pravidlům. Přesto mohou být prodávány napříč EU, pokud plní předpisy alespoň jednoho členského státu. V praxi ale tzv. princip vzájemného uznávání dostatečně nefunguje. Komise to chce změnit pomocí dobrovolného prohlášení a větším povědomím o předpisech členských států. Usnadní tím přeshraniční obchod. Spotřebitelé si budou moci vybrat z širší nabídky.
Online nákupy ze zahraničí budou snazší. Ceny za dodání zboží mají být spravedlivé, spotřebitelé si budou moci lépe vybrat, od jaké poštovní či doručovací firmy chtějí zásilku dodat. Pomůže jim celounijní web. Dohled nad doručovatelskými společnostmi bude důkladnější díky posílení role národních regulačních orgánů. Získají tím i prodejci.
Na jaře vznikne nový evropský seznam nelegálních obchodních praktik. Česká eurokomisařka Jourová chce navrhnout, aby postihoval i dvojí kvalitu potravin. Na tu si dlouhodobě stěžují východní země EU.
Pití balené vody se domácnostem prodražuje, a ještě produkuje zbytečný plast. Navíc je potřeba zlepšit přístup ke kvalitní pitné vodě i pro obyvatele unijních zemí, kteří s tím dnes mají problém. Změnu mají přinést nová evropská pravidla.
Cílem projektu EU-SysFlex, který odstartoval v listopadu, je připravit elektrický systém na zvládnutí více než 50procentního podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Migrace, vysílání pracovníků nebo dvojí kvalita potravin – právě tato tři témata ukázala, že rozdíl mezi západní a východní Evropou stále existuje. Řešení přitom může být jednoduché, stačí se lépe vnímat a také být aktivnější ve vytváření kompromisů.
Dříve než zavedeme chytré elektroměry, pojďme vyzkoušet chování zákazníků na tom, co už máme. Hromadné dálkové ovládání k tomu může dobře posloužit, píše ve svém komentáři Jan Palaščák.
Nový mobil, tablet nebo něco šikovného do kuchyně. Vánoce jsou za dveřmi a na seznamu dárků pro naše blízké je pravděpodobně i množství elektroniky, která se prostě hodí. Kdo ale aspoň tuší, co všechno bude nosit v kapse spolu s novým mobilem? Ve svém komentáři to přibližuje Viktoria Pokorná.
Řada oblastí lidského života prochází digitalizací. Týká se to i energetiky. Digitalizace probíhá v oblasti elektroenergetiky, plynárenství i teplárenství. Tento factsheet shrnuje hlavní výhody a výzvy, které se pojí s přechodem na chytré sítě v elektroenergetice.
Státy EU a europoslanci vyjednávají předpisy pro podporu obnovitelných zdrojů v EU. Jedním z velkých témat jsou i energetické komunity, které mají lidem umožnit vlastnický podíl na větších zdrojích. Konkrétní obrysy jsou ale zatím nejasné.
Evropský parlament na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku schválil definitivní podobu nařízení o spolupráci dozorových orgánů v oblasti…
Majitelé elektráren na obnovitelné zdroje, kteří si vyrábějí pro vlastní spotřebu, by měli mít do budoucna výhodnější postavení. Navrhuje to evropská směrnice, kterou teď projednávají členské země EU a europoslanci.
Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Problematikou se odborníci začali systematicky zabývat až po roce 2000. Pokrytí tohoto tématu v rámci České republiky se prozatím drží spíše na úrovni dílčích studií zaměřených na určitou výseč tohoto problému. Základními dimenzemi, kde k plýtvání potravinami dochází, je produkce potravin, jejich distribuce, velkoobchod a maloobchod, zpracování v restauracích a na úrovni samotných jedinců, tedy v domácnostech.
Je libo převlékací obaly nebo jídlo z kapsle? Budoucnost oběhového hospodářství s minimem plýtvání potravinami, maximem materiálu navráceného do výrobního procesu a sníženým množstvím obalů nabízí nepředvídatelné možnosti. EU v tom však může chybovat.
