Evropská komise navrhuje odložit reformu společné zemědělské politiky do roku 2021. Podle odborníků je však realistickým scénářem rok 2023 nebo 2024.
Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy, které vedou k její degradaci. Proto ochrana půdy a životního prostředí je jedním z cílů SZP po roce 2020.
S rumunským předsednictvím v Radě EU se znovu otevřela otázka dvojí kvality potravin na ministerské úrovni. Dojít by však mohlo i na přechodné období pro společnou zemědělskou politiku EU po roce 2020.
Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.
V Bratislavě proběhl summit Přátel koheze. Sešli se zde zástupci 16 chudších zemí EU. Výsledkem je společné prohlášení, ve kterém státy uvádí, že nesouhlasí se snižováním peněz na kohezi a zemědělství a s nárůstem národního spolufinancování projektů podporovaných fondy EU.
Unijní rozpočet na politiku soudržnosti i na zemědělskou politiku na roky 2021 až 2027 by měl být zachován na úrovni stávajícího sedmiletého rozpočtového rámce. Zástupci patnácti zemí ze skupiny Přátel koheze se na tom shodli na jednání v Bratislavě.
Zavedení jednotné definice skutečného zemědělce by mohlo zamezit velkým agropodnikům čerpat zemědělské dotace z evropských fondů. Změna ale může přinést další byrokracii těm, kterým má pomoci.
Přinášíme vám přehled toho nejzajímavějšího, co se v září událo v české evropské politice.
Nic není zadarmo a pro evropské dotace to platí dvojnásob. Přestože z Bruselu proudí do českých kravínů, stájí, lesů, polí i luk každým rokem desítky miliard korun, dosáhnout na ně není jednoduché.
Evropská unie nic nenařizuje, jen doporučuje, vzpomíná soukromý zemědělec z Vlašimska na rozhovor se svým nizozemským kolegou. Čeští úředníci by se podle něj měli zamyslet nad byrokracií a papírováním.
Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes v Bruselu jednal s eurokomisařem Philem Hoganem. Shodli se na tom, že budoucí rozpočet pro unijní zemědělce by měl zůstat ve stejné výši jako doposud. Jestli se tak stane ale není vůbec jisté.
Uhájit stejný balík dotací pro české zemědělce a nekrátit podpory velkým podnikům. To jsou hlavní cíle, s nimiž vstupuje do boje o podobu příští dotační politiky Evropské unie ministr zemědělství Miroslav Toman.
Po vstupu ČR do EU v roce 2004 a přijetí Společné zemědělské politiky se postupně podařilo zastavit propad v oblasti rostlinné a později i živočišné produkce a stabilizovat i počet pracovníků v zemědělství.
Až 70 procent přímých plateb budou moci evropští zemědělci opět získat o měsíc dřív. Některým se také uvolní vyšší zálohy na rozvoj venkova. Česko využije pouze první opatření, dopady sucha na venkov se budou řešit národními prostředky.
Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.
Od vstupu Česka do Evropské unie začalo rychleji ubývat polní ptactvo, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ze studie vyplývá, že společná evropská politika a nastavení zemědělských dotací nejsou pro ptáky a přírodu příznivé.
Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.
Pro nového ministra zemědělství Miroslava Tomana je zastropování evropských dotací pro velké podniky nepřijatelné. Chce ale hájit všechny zemědělce – od malých až po ty největší.
