Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu dosáhli na politické úrovni dohody o reformě unijního systému zemědělských dotací. Dohoda přináší nová opatření k ochraně malých farem a k omezení negativních dopadů zemědělství na životní prostředí, píše agentura Reuters.
Zemědělským organizacím se nelíbí, že se evropské instituce neshodly na svém květnovém zasedání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU (na tzv. trialogu) na znění pravidel nové zemědělské politiky.
Evropská komise dnes zveřejnila plán, jak podpořit ekologické zemědělství v Evropské unii a dosáhnout tak cíle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, podle nějž má čtvrtina zemědělské půdy v EU do roku 2030 sloužit pro ekologické zemědělství.
Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?
Na nové zemědělské politice stále nepanuje shoda. Jisté ale je, že bude „zelenější“ než ta stávající. Co obnáší tzv. ekoschémata? Jak probíhá jednání o reformě politiky? A jaká je česká pozice? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Pavla Hosnedlová.
Současná společná zemědělská politika EU má řadu nedostatků, které brání farmářům přispívat k rozvoji krajiny nebo ochraně půdy. Patrné je to zejména v Česku. Změnit to mají nová pravidla. Jak? Na to se EURACTIV.cz ptal odborníka Lehejčka.
Společná zemědělská politika bude zelenější. Farmáři budou muset v souladu s unijní Zelenou dohodou lépe pečovat o půdu, krajinu a svá zvířata. Přesné podmínky se teprve dojednávají.
Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Michaela Šojdrová.
Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje europoslankyně Michaela Šojdrová.
Ochrana půdy se zatím potýká s nedostatečnou harmonizací pravidel napříč EU, v nových iniciativách Evropské komise však téma nabírá na důležitosti, píší Kristýna Hutová a Denisa Fančová z České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace.
Česko bude podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR nejvíce znevýhodněno mezi evropskými státy po příchodu nové zemědělské politiky. Ukazují to podle nich předložené návrhy evropských institucí, sdělili dnes zástupci těchto organizací na tiskové konferenci.
Vyjednávání o reformě zemědělské politiky se blíží do finále. Členské státy už mají ve své pozici jasno, stejně tak i Evropská komise. Nyní se k nim připojil i Evropský parlament. Na čem se europoslanci dohodli a jaký bude další postup?
V Bruselu se nyní rozhoduje o budoucnosti evropského zemědělství. Očekáváná reforma společné zemědělské politiky Evropské unie jde po dvouletém vyjednávání do finále. Zájem českých médií budí především otázka zastropování dotací.
Ministři zemědělství zemí Evropské unie se po dlouhém nočním jednání shodli na reformě základních pravidel, podle nichž by se v příštích sedmi letech měly rozdělovat zemědělské dotace.
Léto, i to babí, už je za námi a bruselské kuloáry po prázdninách opět naplno ožily. Poslechněte si výběr redakce z klíčových témat nadcházejících měsíců – koronavirus, nový unijní rozpočet, klimatické cíle, reforma společné zemědělské politiky, ale i digitalizace či obrana. Jaký vývoj v těchto oblastech lze očekávat?
Nová evropská strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork) zcela zastínila předešlou debatu o reformě společné zemědělské politiky. Evropský agrární sektor se tak připravuje na přechodné období.
Vládní představitelé z osmi zemí východní části Evropské unie včetně Česka dnes ve Varšavě zdůraznili odmítavý postoj k jakýmkoli škrtům ve společné zemědělské politice EU, která by podle nich měla zůstat „na úrovni let 2014 až 2020“.
Nově zvolený europoslanec za hnutí ANO Martin Hlaváček se chce v Evropském parlamentu zaměřit na reformu a budoucnost společné zemědělské politiky. Pro Českou republiku je podle něj důležité, že ve výboru AGRI zasedli hned tři čeští zástupci. „Pokud budeme schopni spolupracovat na obhajobě českých zájmů, můžeme být velmi úspěšní,“ myslí si.
