Den Evropy se letos nesl ve znamení zahájení Konference o budoucnosti Evropy ve Štrasburku. Spouští se tím debaty občanů o tom, jak by měla v budoucnu EU vypadat a co by měla řešit. Nápady hýří i Češi, na digitální platformě se zajímají například o migraci či jadernou energii.
Evropská unie by v příštích letech mohla rozšířit svou vojenskou spolupráci včetně vývoje zbraní. Vyplývá to z návrhu společné obranné strategie, o němž dnes diskutovali ministři obrany členských zemí.
Lidovci o sobě tvrdí, že jsou strana proevropská a nebrání se ani přijetí eura. Co si ale myslí o nelegální migraci, jak by se podle nich mělo změnit přidělování evropských dotací a proč by se ekonomické sankce proti Rusku neměly dále zpřísnit?
Stát má sloužit, nikoli překážet, říkají Starostové a nezávislí. Jak by ale měla Česká republika zlepšit svou evropskou politiku? Třeba efektivnějším čerpáním dotací, přijetím eura nebo silnější spoluprací v obraně.
8krát Ne, 2krát Ano. Takového skóre dosáhla Strana svobodných občanů v našem testu evropských otázek. Souhlasí pouze se zrušením sankcí vůči Rusku a zachováním spolupráce v rámci V4.
Česká strana sociálně demokratická je jedním ze zastánců vytvoření společné evropské armády. Stejně tak by za určitých podmínek ráda přijala společnou měnu. S redakcí EurActivu se však podělila i o své názory na jiné oblasti evropské politiky.
Migrační krize je jedním z hlavních témat hnutí ANO v oblasti zahraniční politiky. Co ale říká strana na sankce proti Rusku, zemědělské dotace nebo třeba spolupráci v rámci Visegrádské skupiny?
Občanská demokratická strana je známá svým odmítavým postojem k euru a často i kritickými komentáři směrem k Evropské unii. Co si ale ODS myslí o bližší spolupráci v oblasti tajných služeb, o konvergenci mezd v EU nebo třeba o zemědělských dotacích?
Svět kolem nás se změnil. A na nové bezpečnostní hrozby je třeba reagovat. Stěžejní je, aby evropské státy na svou obranu začaly vynakládat více peněz. To je základ, bez kterého se nikam dál neposuneme, říká v rozhovoru pro EurActiv bývalý generální tajemník NATO a bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.
Rakousko je od roku 1955 oficiálně neutrální zemí. Události posledních měsíců a let však některé odborníky i politiky přivádí k myšlence, že Vídeň by měla svou tradiční neutralitu opustit a hrát v bezpečnostní a obranné politice významnější roli.
Společná obranná a bezpečnostní politika začíná být jedním z nejdůležitějších témat evropské integrace. Již v červnu se unijní špičky sejdou na bezpečnostní konferenci v Praze, kde budou probírat budoucnost integrace právě v souvislosti s obranou. To je také oblast, ve které se může projevit tzv. vícerychlostní Evropa.
Unie se bude více angažovat ve světě. Zintenzivní spolupráci s Afrikou a představí vlastní pohled na budoucnost Sýrie. Jaká témata se vyplatí sledovat?
Evropská komise chce zvrátit trend podfinancování vojenského výzkumu. Jedním z kroků může být i společný fond na obranu. Z něj by mohly státy čerpat prostředky třeba na nákup dronů či válečných lodí. Součástí plánu je i zrušení zákazu, který neumožňuje využívat unijní rozpočet a investice rozvojových bank na vojenský výzkum.
EU se podle šéfa Evropské komise Jean-Claudea Junckera nenachází ve špičkové formě a následujících 12 měsíců bude pro ni zásadních. V nich se totiž rozhodně, jakou podobu nabere další integrace. Juncker to uvedl v dnešním projevu o stavu Unie, který přednesl v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Mezi návrhy na budoucí směřování EU se v posledních týdnech skloňuje otázka obrany. Společná evropská armáda je ovšem podle analytiků jen velká myšlenka, za kterou se zatím nic reálného neskrývá.
