Podpora Ukrajiny a garance její obrany před ruskou agresí je nadále prioritou Česka, zní oficiální státní pozice. I přes odhodlání pomoci východoevropské zemi v obraně svého území proti agresorovi se stále častěji objevuje otázka: „Ale za co?“
Česko bude posílat více peněz do Evropského mírového nástroje, který financuje zbraně určené pro Ukrajinu. Zatím ale není jasné, kde potřebné finance vezme.
Čtyřiadvacátý únor loňského roku byl pro mnohé šok. Pro Evropskou unii se ale agrese Vladimíra Putina stala zároveň i budíčkem. Je opravdu tak nedotknutelná, jak by se na první pohled mohlo stát?
„Díky“ válce na Ukrajině se Evropa začala více zabývat svou bezpečností. Je EU opravdu tak nedotknutelná? A jak pomáhá Ukrajině? Poslechněte další díl podcastové minisérie Válka v Evropě, který Vás zavede za experty i na výcvik ukrajinských vojáků.
Jak válka na Ukrajině ovlivnila společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU? K čemu všemu vlastně slouží hojně skloňovaný Evropský mírový nástroj? A o jaké postavení v mezinárodním prostředí by měla Evropská unie usilovat? Odpovídá expertka Jana Emerencie Kostrhunová.
Diplomati a diplomatky, kteří mají na starosti vztahy mezi Velkou Británií a EU, mohou otevřít novou kapitolu spolupráce. Konečně se podařilo uzavřít téma Severoirského protokolu a do popředí debat se nyní dostávají jiná témata, zejména bezpečnost a obrana.
Výcviková mise EUTM v Mali pozastavila své fungování. Důvodem je aktivita ruské žoldnéřské skupiny Wagner Group. EU nyní řeší, jak v zemi zajistit stabilitu a zároveň nejít na ruku ruským zájmům.
Dánští voliči dnes v referendu rozhodují o tom, zda se země nepřipojí ke společné bezpečnostní a obranné politice Evropské unie. Té se Dánsko zatím neúčastní. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Dánové užší bezpečnostní integraci podpoří.
Státy Evropské unie se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků.
Ruská invaze na Ukrajinu podnítila významné změny v připravované vojenské strategii EU, tzv. Strategickém kompasu. Jedním z pilířů budou i dodávky zbraní do zahraničí. Amnesty International upozorňuje, že tady musí Unie našlapovat opatrně.
Vlády členských zemí Evropské unie musí pokročit v plánech na vytvoření unijních sil rychlé reakce, aby byl blok lépe připraven na budoucí krize podobné té v současném Afghánistánu. Podle agentury Reuters to uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell.
V současném sedmiletém programovém období 2021-2027 bude Evropská unie disponovat novým nástrojem na posílení míru. Ten jí má pomoci stát se globálním hráčem a přispět k zachování mezinárodní bezpečnosti.
Brigádní generál František Ridzák převzal na půl roku velení výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM). Česká armáda tak poprvé ve své historii vede mezinárodní vojenskou misi.
EU v současné době realizuje řadu civilních a vojenských misí a operací v Evropě, Africe a na Blízkém východě. Konkrétně vojenskou misi v Mali povede od 12. června půl roku český brigádní generál František Ridzák.
Ministři členských zemí se dnes odhodlali k dalšímu kroku v posilování společné obrany a zajišťování bezpečnosti v EU. Česko se podpisem PESCO zavázalo například k pravidelnému zvyšování rozpočtu na obranu a dále se bude podílet na projektech zaměřených na „děravé“ oblasti evropské obrany.
Budoucnost Evropské unie nejspíš leží ve vícerychlostní integraci a v budování unijního jádra. Nasvědčují tomu reakce členských států v debatě o budoucnosti Evropy i projev francouzského prezidenta. K užší a rychlejší integraci jsou přizvány všechny členské státy, které však zároveň nikdo k ničemu nenutí. Jak se k celé věci postaví Česká republika a jaké následky pro ni bude toto rozhodnutí mít?
V rakouském Salcburku se ve středu konala tzv. slavkovská schůzka, tedy summit představitelů České republiky, Slovenska a Rakouska. Pozvání však přijal i francouzský prezident Macron. Předseda vlády Bohuslav Sobotka během jednání s ním prosazoval zejména potřebu posílení obranné a bezpečnostní spolupráce a sociální a mzdové konvergence. Důležité je podle něj i to, aby přijetí společné měny nebylo podmínkou spolupráce v EU.
Rakousko je od roku 1955 oficiálně neutrální zemí. Události posledních měsíců a let však některé odborníky i politiky přivádí k myšlence, že Vídeň by měla svou tradiční neutralitu opustit a hrát v bezpečnostní a obranné politice významnější roli.
