Evropa je v krizovém módu, íránské rakety mohly mířit i na Kypr
Evropská unie stojí před další bezpečnostní hrozbou. Po izraelských a amerických úderech na Teherán a následné íránské odvetě…
Evropská unie stojí před další bezpečnostní hrozbou. Po izraelských a amerických úderech na Teherán a následné íránské odvetě…
Druhé prezidentské období Donalda Trumpa zasadilo transatlantické spolupráci citelnou ránu a tradiční atlantisté ve východní Evropě nyní hledají způsob, jak se k nové situaci postavit.
Lídři sedmadvacítky se tento týden mimořádně sejdou v Bruselu, aby řešili nečekaně vyostřený spor se Spojenými státy. Důvodem jsou výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o víkendu znovu pohrozil, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem.
Evropský politický řád je v ohrožení a Evropa má plné právo odmítnout nepřijatelné návrhy Spojených států. V každoročním projevu před francouzskými velvyslanci to dnes podle agentury AFP řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Co musí EU udělat, aby prosperovala v dnešní geopolitické realitě? Na Pražském hradě zaznělo, že ačkoli vztahy mezi EU a USA procházejí zatěžkávací zkouškou, Evropa má dost nástrojů i sebedůvěry, aby z ní vyšla silnější.
Evropská unie se nechce vzdát obchodních vztahů se Spojenými státy, ačkoli se kvůli celní válce rozpoutané americkým prezidentem Donaldem Trumpem soustředí na posilování obchodu s jinými zeměmi. EU dává přednost jednáním, pokud však selžou, má po ruce protiopatření.
Jedna z hlavních událostí roku 2024 je za rohem: prezidentské volby v USA. Co bude změna prezidenta Spojených států znamenat pro klimatickou politiku? Může být výhra Donalda Trumpa hřebíčkem do rakve pro ochranu klimatu? A jak „zelená“ je ve skutečnosti jeho protikandidátka Kamala Harris? A především – co by to znamenalo pro EU?
Největší výzvou nynějšího belgického předsednictví Rady EU bude podle premiéra Alexandera De Crooa budování silné unijní ekonomiky. V současnosti je totiž Čína stále dominantnější a Spojené státy by se mohly v případě opětovného zvolení Donalda Trumpa uchýlit k ochranářským opatřením.
Evropská komise letos představí parametry nového fondu, který má podpořit firmy z unijních zemí v době pokračujících následků krize a zabránit jejich odlivu za masivními subvencemi do Spojených států.
„Ukrajina v tuto chvíli bojuje i za naši bezpečnost, a proto ji musíme všemi prostředky pomoci,“ říká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO, Renew). Podle ní by měla EU rozšířit sankce vůči Rusku včetně odstřižení se od dodávek plynu.
Zelené dohoda pro Evropu schválená předsedy vlád zemí sedmadvacítky vyšvihla Evropskou unii do čela globálních snah o snižování emisí. Do roku 2050 by podle ní měla EU vypouštět jen takové množství emisí, které je schopna pohltit.
Evropská komise v pondělí zažalovala britsko-švédskou firmu za nedodržení smlouvy na dodávku vakcín proti covidu-19. Tímto krokem chce zajistit rychlejší přísun vakcín do členských zemí. AstraZeneca ale trvá na tom, že snížením dodávek očkovací látky smlouvu neporušuje.
Je na čase, aby EU říkala Číně víc otevřeně, co považuje ze svého pohledu za problematické ve vzájemných vztazích. Senátorům ze zahraničního výboru to dnes řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).
Světová obchodní organizace (WTO) dnes formálně schválila uvalení amerických cel na dovoz zboží z Evropské unie v hodnotě 7,5 miliardy USD (téměř 176 miliard Kč) ročně. Oznámil to orgán WTO pro řešení sporů. Cla by podle dřívějších zpráv měla začít platit 18. října.