Zatímco v Chorvatsku se zrecykluje každý rok až 80 procent veškerého elektronického a elektrického odpadu, na Maltě tomu je jen kolem 20 procent. Co se nejčastěji vytřídí a proč mezi členskými státy existují takové rozdíly?
Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.
Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství?
Postupně se začíná rýsovat budoucí podoba nového zákona o odpadech. Ta by teoreticky mohla znamenat i posun roku 2024, který měl Česku přinést odklonění dále využitelných a recyklovatelných odpadů ze skládek, a to až na rok 2030.
Podle našeho názoru musíme recyklaci chápat jako nedílnou a zodpovědnou součást našeho života, ne pouze jako prostý byznys.
Státy Evropské unie se dohodly na zákazu plastových výrobků na jedno použití. Firmy už nyní postupně přecházejí na ekologičtější varianty.
Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček.
Oběhové hospodářství přináší jen návrat k selskému uvažování, uvědomělé výrobě a spotřebě a úctu k přírodním zdrojům, které na planetě máme, říká ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.
