Růst solární energie v EU poprvé po deseti letech zpomalil
Rozvoj solární energie v Evropské unii poprvé za více než deset let zpomaluje. Může za to snížení dotací na střešní solární panely v některých zemích.
Rozvoj solární energie v Evropské unii poprvé za více než deset let zpomaluje. Může za to snížení dotací na střešní solární panely v některých zemích.
Pokud by byl nastaven horní limit ceny emisních povolenek v EU, Česká republika by přišla až o 150 miliard korun, které by jinak směřovaly do investic na zateplování, obnovitelné zdroje energie a další opatření. Dnes to uvedli odborníci.
Česko i přes rozvoj zejména solárních elektráren z posledních let nadále výrazně zaostává v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Jak upozorňují odborníci, přechod k obnovitelným zdrojům nemá jen environmentální, ale také ekonomické přínosy. Konkrétně solární energie je podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nejlevnějším zdrojem elektřiny na světě.
Ve svých prezentacích často používám jeden příklad. Ukazuji mapu severní Afriky a na ní malou černou kostičku o velikosti mouchy. Kostička reprezentuje oblast se solárními kolektory, které můžou pokrýt roční spotřebu elektřiny v celé Evropě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Diego Martínez Plaza.
V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.
Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.
Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není…
V rozvoji obnovitelných zdrojů sází ČR na biomasu a malé střešní elektrárny, o které mají lidé stále větší zájem. Využít by se ale mohly i staré průmyslové areály. Od roku 2020 se má obnovit provozní podpora, výrobci ale budou soutěžit o nejnižší cenu.
Politici v zemích Visegrádské čtyřky upřednostňují tradiční zdroje energie – uhlí a jádro – před obnovitelnými alternativami, které vedou k energetické soběstačnosti. EU je dostatečně aktivní i mocná na to, aby situaci mohla změnit, píše Ada Ámon.
Aukční mechanismus pro nové obnovitelné zdroje nesmí znevýhodňovat menší provozovatele, kteří nejsou vůči velkým účastníkům konkurenceschopní. Limitující by mohla být například výše garance při podání nabídky, říká Jan Fousek.
Energetický systém založený na OZE může existovat už v polovině století a náklady by měly být o něco málo dražší než současné technologie, tvrdí Radostina Primovová a Rebecca Bertramová.
Nový cíl EU – do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 32 %. Čeští ekologové výsledek vítají, ČR se ale podle některých mohla zapojit do konečné dohody víc. České ekonomice to přesto může přinést 1,5 % HDP ročně.
Energetický trh se mění a reaguje na to i evropská legislativa. V Bruselu finišují jednání o velkém energetickém balíčku. Na jeho základě připraví Česko nový energetický zákon, který by mohl komplexně řešit například ukládání energie.
Jak zatím probíhá přezkum toho, zda výrobci z obnovitelných zdrojů v minulosti nedostávali příliš mnoho peněz z veřejných financí? A co výrobce solární energie zajímá na nové evropské legislativě? V rozhovoru jsme se ptali výkonné ředitelky Solární asociace Veroniky Hamáčkové.
Ukládání energie je téma, které nastupuje i v Česku. Bateriím se musí otevřít energetický zákon a stát by měl využít příležitost v podobě těžby lithia. Kdy u nás začnou jezdit elektromobily a jak si EU stojí ve srovnání s Čínou, pokud jde o čistou energetiku? Přečtěte si rozhovor s Janem Fouskem.
Členské země EU a europoslanci projednávají evropský cíl pro obnovitelné zdroje do roku 2030. Podívejte se v naší infografice, jak si ČR v současné době stojí ve srovnání s jinými zeměmi EU, pokud jde o zelenou energii.
EU by podle propočtů neměla mít velký problém se splněním cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2030, i když ho členské země a europoslanci teprve projednávají. Parlament by mohl tlačit na vyšší závazek – argumentem může být mimo jiné padající cena technologií.