Integrace uprchlíků z Ukrajiny se v Česku daří poměrně dobře, i tak ale naráží na různé pracovní nebo jazykové bariéry. Nevládní organizace mají za to, že větší jistotu všem by dodalo rozhodnutí státu nabídnout uprchlíkům trvalý pobyt.
Vrcholí přípravy na začínající školní rok. Právě ten je zdrojem mnoha obav. Největší překážku doposud představovala nedostatečná informovanost ukrajinských rodičů, ale i odmítání jejich dětí ze strany českých škol.
První fázi uprchlické vlny z Ukrajiny se podařilo zvládnout, teď je nutné připravit se na řešení dalších a větších sociálních, rodinných i kulturních témat, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Jiří Kohout. Velkou pomocí by podle něj byly intervenční fondy EU.
Na příkladu Českých Budějovic je vidět, jak dobře se Česko dokázalo vypořádat s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Ochota a kapacity dobrovolníků ale pochopitelně postupně klesají a otěže by měl převzít stát. Další scénáře integrace se bohužel odhadují těžko.
Česko v nadcházejících šesti letech dosáhne na půl bilionu korun z tzv. kohezních fondů. Peníze poputují zejména do regionů – na budování infrastruktury anebo řešení sociálních otázek. K těm se nyní nutně patří i ukrajinští uprchlíci.
Sociální politika je sice primární odpovědností členských států, Unie ji však může podporovat například financemi. Komise dnes pro to navrhla cílená opatření na zlepšení a posílení integrace migrantů ze třetích zemí, kteří již na evropském kontinentu nějaký čas žijí.
