Návštěvnost restaurací v regionech se stále nevrací na předpandemická čísla. Počet zahraničních turistů zůstává nízký, a restauratéři tak závisí především na domácí klientele. Nejsou to jen památky, gastronomie je při rozhodování, kam vyrazit, zásadní, myslí si restauratéři.
Nástup do nového roku by snad mohl, minimálně optikou názvů agendy, kterou se Evropská komise aktuálně zabývá, svědčit o tom, že dochází velmi pozvolna k tolik potřebné a prospěšné katarzi témat směrem k těm podstatným pro EU jako celek. Důkazem budiž třeba balíček opatření, který usiluje o odstranění bariér mezi členskými státy v sektoru služeb, tedy shluku odvětví, jež se v souhrnu podílejí na HDP EU téměř 70 % a v jejichž případě se o jednotném trhu hovořit nedá ani náhodou.
Společnost Uber se v EU potýká s mnoha problémy a soudními spory. Jeden takový spor se nyní dostal až k Soudnímu dvoru EU, který se tak vůbec poprvé vyjádří k otázce sdílené ekonomiky. Předpokládá se, že pozici Uberu před soudem podpoří většina členských států, které se budou prvního slyšení účastnit.
„Vadí mi, že se tu bavíme o sociálním dumpingu uvnitř EU a nezabýváme se daleko větším rizikem, které v této oblasti hrozí z Číny,“ řekla v rozhovoru pro EurActiv česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL; EPP).
Firmy by měly svým pracovníkům, které dočasně vysílají do zahraničí, platit stejnou odměnu, jakou dostávají pracovníci v dané hostitelské zemi. Navrhuje to Evropská komise. Za novou směrnici se staví západoevropské státy, Maďarsko a Polsko jsou naopak proti. Kritika zní i z českých podniků.
Analýza České spořitelny se zabývá šetřením Evropské komise v oblasti retailového bankovnictví, které odhalilo řadu překážek bránících klientům využívat výhod jednotného trhu a podrobuje kritice opatření, jež Evropská komise navrhuje na odstranění tohoto stavu.
Odvětví služeb pro průmysl (tzv. „Business Related Services“, „BRS“) je globálně významná, dynamicky se rozvíjející oblast světové ekonomiky, která představuje největší podíl evropského i mezinárodního hospodářství ekonomicky vyspělých zemí. V České republice představuje terciární sektor nejvyšší podíl na tvorbě HDP a zaměstnanosti. ČR však zatím zaostává za vyspělými ekonomikami světa celkovou výkonností služeb pro průmysl i postavením BRS ve struktuře ekonomických sektorů.
Služby jsou motorem ekonomického růstu a tvoří 70% HDP a zaměstnanosti ve většině členských států. Fragmentace vnitřního trhu v této oblasti má negativní vliv na celé evropské hospodářství, zvláště pak na konkurenceschopnost malých a středních podniků, a zároveň omezuje přístup spotřebitelů k rozmanitější nabídce služeb za konkurenceschopné ceny. Cílem připravované směrnice o službách je tudíž dosažení skutečně fungujícího trhu služeb,
který by byl ku prospěchu ekonomiky celé Unie.
