Minulá migrační krize rozlomila EU na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků, druzí se mu bránili. Do EU přitom tehdy přišly „jen“ dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině.
Zatímco v minulé migrační krizi si země Visegrádu společně vysloužily mezi evropskou sedmadvacítkou pověst nesolidárních zemí, v přijímání lidí prchajících před ruskou agresí na Ukrajině jdou Evropě příkladem. Na vztahu k Rusku se ovšem dlouhodobě neshodnou.
Lidé v Unii budou moci využívat k usnadnění cestování covidové pasy patrně od 1. července. Zástupci zemí EU a europarlamentu dnes došli ke kompromisu, jež počítá se zavedením certifikátu v digitální či papírové podobě.
Slovensko bude muset do roku 2023 zrychlit využívání evropských fondů, aby nepřišlo o peníze z předchozího sedmiletého rozpočtového období EU.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes vyjádřili solidaritu s Českem, jehož tajné služby podezírají ruské zpravodajce z výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Přímou podporu dali najevo také například ministři zahraničí Slovenska či Bulharska.
Země V4 dávaly najevo svou nespokojenost s nákupy zdravotnického materiálu a vakcín, které zorganizoval Brusel, a to i přesto, že z programů EU značně těží. Peníze z post-pandemického fondu chtějí ve velké míře nalít do zastaralé zdravotnické infrastruktury.
Česko spolu s dalšími osmi zeměmi vyzvalo Evropskou unii, aby upřela větší pozornost své zahraniční politiky na západní Balkán. Varovaly také před působením cizích aktérů v regionu na úkor bloku.
Státy Evropské unie dnes schválily, že přenechají Česku přednostně navíc 100 000 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech proti nemoci covid-19. Uvedl to server IHNED.cz. Premiér Andrej Babiš (ANO) na twitteru sdělil, že tyto dávky Česko dostane v příštím týdnu.
Slovensko žádá ostatní členské země Evropské unie o vyslání zdravotníků na pomoc při léčbě pacientů infikovaných koronavirem. Žádost dnes schválila vláda premiéra Igora Matoviče, která aktivovala systém civilní ochrany EU.
Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
Jak země V4 reagovaly na pandemii nového koronaviru? Jaké výzvy jim koronavirová krize přinesla? Jak se liší jejich zkušenost s bezprecedentní situací? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Kateřina Zichová.
Země Visegrádské skupiny by měly využít současnou krizi na strukturální změny a reformy trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zároveň by se měly přestat soustředit pouze na růst HDP a místo toho se chopit zelené transformace, tvrdí experti.
„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
Slovenská vláda klade v plánu obnovy v oblasti digitalizace důraz na státní IT. Soukromé společnosti, zasažené koronavirovou krizí, se však ptají, jak bude vypadat podpora průmyslu, který v digitalizaci zaostává. Vládě postupně představují vlastní návrhy.
Prešov je jedním z hlavních tahounů smart řešení na Slovensku. Investují zejména do inteligentních řešení v oblasti dopravy, v agendě hraje roli také klima a energetika. V realizaci projektů jim často pomáhají prostředky z EU, inspiraci čerpají i v Plzni.
Česká republika a Slovensko zablokovaly důležitý dokument týkající se dalšího rozšiřování Evropské unie. Důvodem je bulharské veto na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií.
Země Visegrádu by měly být podle prezidenta Miloše Zemana jednotné při podpoře Polska a Maďarska v jejich sporu s Evropskou komisí o unijní rozpočet. Zeman to řekl po dnešním jednání s polským prezidentem Andrzejem Dudou.
Slovensko má problém s udržením tempa digitalizace a zelené transformace svého automobilového průmyslu. I přes vysokou produkci aut je z hlediska inovací za ostatními zeměmi Visegrádu pozadu.
