Evropská unie se po více než dvou letech vyjednávání posunula k zásadní změně pravidel pro moderní šlechtění plodin. Úpravu dlouhodobě prosazovalo i Česko.
Evropský parlament na začátku února schválil svou pozici k tzv. novým genomickým technikám šlechtění (NGTs). Rozvoj těchto technik v Evropě podpořil, čímž potěšil především zemědělce a šlechtitele. Návrh se však „zasekl“ na úrovni Rady EU.
EU pootevřela dveře tzv. novým genomickým technikám (NGTs), které mají šlechtitelům umožnit do genetiky rostlin více zasahovat. Ekologičtí farmáři se ale takovému šlechtění brání a zelené organizace je přirovnávají k nechvalně známému GMO.
Ministři zemědělství členských zemí EU se stále nedohodli na nových pravidlech, která by v EU povolila používání nových genomických technik šlechtění. Času na vyjednávání přitom není nazbyt, blíží se evropské volby a s nimi i proměna složení institucí EU.
Na talířích Evropanů by se brzy mohly objevit plodiny upravené genomickými metodami. Nová pravidla pro moderní techniky šlechtění navrhla minulý týden Evropská komise.
Jak uživit rostoucí světovou populaci v časech klimatických změn? Vědecká komunita přináší odpověď. Součástí řešení by mohlo být rozšíření tzv. genomických technik. Na odblokování přísné evropské regulace tlačí odborníci i politici.
Evropská legislativa musí zohlednit vědecké poznatky a povolit využívání genomických technik šlechtění, říká v rozhovoru česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). S novými pravidly by mohla Evropská komise přijít již v příštím roce.
Společná zemědělská politika EU se vydává na cestu směrem k jednoduchosti a užitečnosti. Vyžádali si to jak ministři zemědělství, tak i samotní farmáři. Otázkou zůstává, jaké jsou její konkrétní nedostatky a jak by se měla politika změnit.
