Postupně se začíná rýsovat budoucí podoba nového zákona o odpadech. Ta by teoreticky mohla znamenat i posun roku 2024, který měl Česku přinést odklonění dále využitelných a recyklovatelných odpadů ze skládek, a to až na rok 2030.
Výše recyklace komunálních odpadů, textilu nebo cíl pro hliníkové obaly v rámci balíčku oběhového hospodářství, který EU letos přijala, budou pro Českou republiku nové. Naopak třídění bioodpadu již v Česku známe. Jak si ČR stojí v oblasti cirkulární ekonomiky EU?
Odpad nemusí vždy nutně končit v koši, ve spalovnách nebo na skládkách, ale může se recyklovat a znovuužívat. 4. července vstupují v platnost v celé EU nová pravidla a cíle, kterými mají členské státy přeměnit své hospodářství na oběhové.
Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.
Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček.
Zákaz skládkování má v Česku platit od roku 2024. Konec skládek je ale jen první krok na cestě k oběhovému hospodářství, které zajišťuje efektivní využívání všech zdrojů.
Rok 2017 může změnit směřování odpadového hospodářství, nečekejme jen ale na směrnice z Bruselu, shodli se odborníci na Dnech teplárenství a energetiky pořádaných už po třiadvacáté Teplárenským sdružením ČR. Kromě odpadového hospodářství odborníci a lídři na trhu v Hradci Králové řešili také legislativu, nové technologie či péči o zákazníky.
Rok 2017 může být rokem, který určí, jak bude Evropa dále nakládat s odpady. Evropský parlament totiž v březnu schválil pozici k legislativním návrhům, které mají členské státy posunout k tzv. oběhovému hospodářství. O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, bude na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskuteční 25. – 26. 4. 2017 v Hradci Králové, hovořit Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.
Přechod k oběhovému hospodářství nemusí být pro Česko velký problém. Například v recyklaci jsme na tom dobře. Větší výzvou ale budou opatření na předcházení vzniku odpadů, což je podle odpadové hierarchie to nejdůležitější, říká europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D).
Přechod k oběhovému hospodářství je jednou z hlavních cest, jak úsporně využívat omezené přírodní zdroje, které musí Evropská…
Dosud se veškerý směsný komunální odpad v Plzeňském kraji ukládal do země s veškerými problémy s tím spojenými. I po splnění vysokých recyklačních požadavků by mělo zbývat dostatečné množství nerecyklovatelného odpadu, který je určitě vhodnější využít pro teplo a elektřinu, říká radní Radka Trylčová.
Politici i odborníci debatovali u kulatého stolu o nákladech a možnostech, které přináší takzvané oběhové hospodářství. Do budoucna musí mít Česko jasný plán, jak zacházet s odpady a efektivně využívat veškeré zdroje, které má k dispozici.
Lepší nakládání s odpady a dalšími zdroji je byznysová příležitost, které se ČR musí chopit, zaznělo během diskuze o oběhovém hospodářství, která se zaměřila na Plzeňský kraj.
Biologicky rozložitelný odpad může najít uplatnění v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. V Česku ale častěji míří na skládky, a jeho využívání se tak drží na nízké úrovni.
Oběhové hospodářství zajišťuje, že se neplýtvá omezenými zdroji naší planety. Skládkování v něm nemá co dělat, říká v rozhovoru europoslanec Miroslav Poche (ČSSD), který ve výboru pro průmysl pracuje na návrhu nové směrnice o odpadech. Jak předcházet vzniku odpadů a zabránit například plýtvání s potravinami?
