První české předsednictví zanechalo v Bruselu pachuť, to druhé zatím působí profesionálněji a daří se mu plnit důležité úkoly. Jeho velkou zkouškou bude životaschopnost společného řešení energetické krize.
Dvě z nejsilnějších evropských zemí, Británie a Itálie, budou mít na podzim nové lídry, a mohou tak změnit svoji mezinárodněpolitickou trajektorii. Zásadní změny ale možná díky volbám nastanou i v dalších zemích starého kontinentu.
Po Němci Martinu Schulzovi by z čela Evropského parlamentu mohl do domácí politiky zamířit i Ital Antonio Tajani. Pokud v Itálii v nedělních volbách uspěje Silvio Berlusconi, stane se Tajani italským premiérem.
V březnových italských všeobecných volbách půjde o hodně. Země riskuje odvrácení od základních evropských hodnot, jako jsou zásady právního státu, říká kandidát do italského senátu Alberto Alemanno v rozhovoru pro EURACTIV.com. Příklad Velké Británie podle něj ukazuje, že s debatou o EU je potřeba začít co nejdřív.
Pravicová Liga, která jde do březnových voleb v Itálii jako koaliční partner Silvia Berlusconiho, slibuje voličům zmenšení příspěvků Itálie do evropského rozpočtu. Chce také revizi Smluv. Obě strany pak chtějí zavést hraniční kontroly a staví se proti systému, podle kterého odpovědnost za migranty ze zemí mimo EU přebírá první unijní stát, do něhož přijdou.
Evropská komise zahájila proti Česku řízení kvůli uprchlickým kvótám, Praha chce zase Brusel žalovat kvůli směrnici o zbraních. V Evropě se ale děly i další věci. Itálie má za sebou například komunální volby, ve kterých pohořelo Hnutí pěti hvězd.
Donald Trump se rozhodl odstoupit od Pařížské dohody o ochraně klimatu a Viktor Orbán by si měl poklepat na čelo. Politika amerického prezidenta však není jedinou zprávou týdne, která by vás měla zajímat.
Rok 2017 může být pro budoucnost Evropské unie klíčový. Evropské instituce nebudou řešit jen migrační krizi a boj s terorismem. Čelit musí taky řadě vnitřních konfliktů a bojů o moc. Už v polovině ledna volí Evropský parlament nového předsedu a obě hlavní frakce chtějí prosadit svého kandidáta.
Po zkušenosti s červnovým rozhodnutím Britů vyvstaly obavy, že podobná referenda se budou v brzké době objevovat i v jiných zemí Unie. Je sice pravda, že euroskeptické nálady sílí, nicméně vystupování dalších zemí z EU je nepravděpodobné. Předvolební debaty se tak v příštím roce budou točit spíše kolem migrace či eurozóny.
Musíme bojovat proti takové EU, ve které se všechno rozhoduje za zavřenými dveřmi mezi několika ministry národních států, bankéři a evropskými politiky, říká spolupředsedkyně Evropské strany zelených Monica Frassoni, s níž EurActiv hovořil během její nedávné návštěvy v Praze.
