Pandemie pootevřela dveře rozvolňování patentů. Evropská komise si od něj slibuje snížení cen léčiv a jejich větší dostupnost. Změny však mohou podle kritiků ohrozit výzkum a vývoj.
Pracovní skupina ministrů EU se dnes bude zabývat technickými řešeními zásobování Unie i ČR zemním plynem pro případ, že by do Evropy přestal proudit plyn z Ruska. V Česku se mezitím řeší dopady války na průmysl.
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) panuje k národnímu plánu obnovy (NPO) ve většině koaliční shoda. Chtěl by, aby se na něm vláda shodla jednohlasně. Kabinet jej bude schvalovat po meziresortním řízení.
Podle senátorů je národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z unijního fondu obnovy, sbírkou nápadů bez jasného zacílení. Senát se k němu postaví kriticky.
Do konce dubna má Česko čas na to předložit Evropské komisi dostatečně přesvědčivý plán, jak chce využít peníze z nového fondu obnovy. Zatím to však stále vypadá, že s dosavadní podobou dokumentu není spokojený téměř nikdo.
Česká republika by měla z evropského rozpočtu získat v následujícím programovacím období 2021-2027 celkem 964 miliard korun. Peníze začnou z evropských zdrojů proudit již v druhé polovině příštího roku, a ČR si proto musí ujasnit, jakým způsobem je vynaloží.
Premiéři zemí EU se na červencovém summitu dohodli na vytvoření fondu obnovy. Čerpání peněz ale nebude pro členské státy jednoduché, nejprve budou muset připravit plány, jak peníze z nového fondu využijí.
Česká republika získá z následujícího sedmiletého rozpočtu EU 35,7 miliardy eur (přes 930 miliard korun). Většina peněz by měla jít do regionů a podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by měla vláda peníze investovat zejména do digitalizace, silnic a dálnic, škol či vědy.
