Lídři unijních zemí jednali včera i dnes v rakouském Salcburku. Shodli se na tom, že pro úspěch vyjednávání o brexitu bude zásadní nadcházející měsíc, pro uklidnění situace kolem migrace zase spolupráce s africkými státy.
EU jde při řešení migrace konečně směrem, který už dlouho prosazujeme, zaznívá ze strany V4. Dvojice českých europoslanců ale upozorňuje, že zásluhy mohou být omezené. Za proměnou migrační politiky EU vidí spíše postupný vývoj.
Začátkem července převzalo Rakousko předsednictví Rady EU. Kormidlo slavnostně převzalo ve městečku Schladming v rakouských Alpách od bulharského premiéra Bojka Borisova a za účasti předsedy Evropské rady Donalda Tuska.
Spor uvnitř vládní konzervativní unie CDU/CSU je prozatím u konce. Rakousko zatím s podporou tranzitních center u svých hranic váhá. Čeští politici oceňují, že kompromisní dohoda odráží posun v postoji Německa k migrantům.
V neděli se v Bruselu sejde minisummit evropských zemí k otázce migrace. Země Visegrádské skupiny včetně Česka se ho nezúčastní. Důraz kladou na nadcházející „velký“ summit EU, který se chystá na konci příštího týdne.
ČR se také zúčastní neformálního summitu o migraci v Bruselu před oficiálním summitem EU příští týden. O migraci se bude jednat i na dnešním summitu V4, kam zavítá rakouský kancléř, který s Visegrádem sdílí podobný pohled na věc.
Ještě než se v Bruselu sejdou zástupci celé osmadvacítky, aby jednali o otázkách migrace, bude se v hlavním městě EU radit Německo, Rakousko, Francie, Itálie, Španělsko, Řecko a Bulharsko.
Podle německé kancléřky k zastavení migračních toků nepostačí pohraniční stráž. Je třeba bojovat s příčinami, kvůli kterým lidé odcházejí ze svých zemí. Unie by podle ní měla mít také společný azylový úřad, který by působil hlavně na vnější hranici EU.
Rakousko se v přípravách na své předsednictví zaměřuje na posílení vnějších hranic, oživení evropského hospodářství a spolupráci s Balkánem. Podle Komise na to bude nový evropský rozpočet připraven. Rakousko také v září chystá summit k azylové politice.
Rakousko bude od 1. července půl roku předsedat Radě EU. Jeho kancléř si myslí, že by se měla zefektivnit unijní práce a tím také ušetřit náklady. Pomohlo by podle něj méně členů Komise nebo zrušení sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.
Členské země EU by se v následujícím půlroce měly dohodnout na reformě azylové politiky. Kamenem úrazu zůstává povinné přerozdělování uprchlíků, Německo proto navrhuje, aby se diskuse o kvótách odložila.
EU se má zaměřit na velké otázky společného zájmu, a ty malé ponechat členským státům. Prioritou by měla být zahraniční a bezpečnostní politika s účinnou ochranou vnějších hranic a bojem proti migraci. Jaké další reformy lze od potenciálního budoucího rakouského kancléře Sebastiana Kurze předpokládat v domácí i evropské politice?
Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
V neděli hlasují Rakušané o budoucím složení svého parlamentu. Předvolební průzkumy naznačují, že voliči chtějí změnu, a to nejen kancléře ale i ve vládnoucí koalici.
Léto končí a EurActiv přináší přehled vybraných událostí v EU, který se po dovolené může hodit.
Jednání o budoucí podobě EU a zemětřesení v Itálii, i to přinesl minulý týden v EU.
