Dražší, ale za to elektronicky dostupná víza do Evropy, nebo třeba náročnější vízové podmínky pro státy, které nespolupracují s EU při navracení neúspěšných žadatelů o azyl. Právě tak si Komise představuje novou vízovou politiku EU.
Dvouleté kontroly na hranicích pěti zemí schengenského prostoru mohou způsobit ztráty ve výši 211 milionů eur. Návrat k plně funkčnímu Schengenu se ale neobejde bez investic do vnějších hranic EU. Nutná bude i dohoda zemí na reformě migrační a azylové politiky.
Zeptali jsme se několika českých europoslanců: Co letos považujete za nejdůležitější mezi tématy, kterým se v Parlamentu osobně věnujete? Připomeňte si s nimi, co se letos dělo.
Unie si bude lépe hlídat své vnější hranice. Pomůže jí přitom revidovaný Schengenský informační systém, který nejenže sesbírá data o osobách, které mají do EU namířeno, ale také odhalí, zda cizinci nejsou spojení s vyšetřováním teroristických útoků a dalších zločinů.
Reforma azylového systému je pro Evropskou unii těžký oříšek. Jak by si s ní poradily politické strany, které letos kandidují do Poslanecké sněmovny?
Jak souvisí nenávist vůči židům s nenávistí vůči muslimům? Výzkum v Německu ukázal překvapivé výsledky. V Evropě se navíc odehrála řada událostí, které byste neměli přehlédnout.
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. „Rozvod“ Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
Europoslanci budou ve čtvrtek hlasovat o nové směrnici, která kriminalizuje činnost spojenou s terorismem, a zavádí kontroly všech osob překračujících vnější hranice schengenského prostoru, a to jak při vstupu, tak při výstupu.
Německo chce prodlužovat kontroly na svých hranicích. Chce také po zahraničních řidičích, aby na jeho dálnicích platili mýto. Martin Schulz zase chce být německým kancléřem. V uplynulém týdne se ale věci děly i mimo Německo.
Luboš Palata se v Respektu zabývá otázkou, co bude rozšíření Schengenského prostoru k 1. lednu 2008 znamenat pro často napjaté vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem.
