Evropští lídři na dnešním mimořádném videosummitu odmítli akceptovat výsledky běloruských prezidentských voleb a dali zelenou sankcím proti osobám zodpovědným za manipulování voleb a následné násilné represe. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal běloruskému lidu předseda Evropské rady Charles Michel.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala Evropskou unii, aby neuznala výsledek prezidentských voleb z 9. srpna, který odpůrci režimu považují za zfalšovaný. Oznámily to dnes tiskové agentury.
Poté, co se v pátek ministři zahraničí EU na mimořádné videokonferenci shodli na uvalení sankcí proti Bělorusku, vyzval český premiér Andrej Babiš (ANO) Evropskou unii k tomu, aby byla v běloruské otázce akční. „Sankce musí přijít rychle,“ uvedl v neděli ve svém obvyklém videu.
Unie hodlá přehodnotit vztahy s Běloruskem kvůli tamním prezidentským volbám a násilnému potlačení protestů, nevylučuje ani opětovné uvalení sankcí. O Bělorusku budou jednat v pátek ministři zahraničí EU na mimořádném zasedání Rady.
Bělorusové po oznámení výsledků prezidentských voleb vyšli protestovat do ulic, kde proti nim agresivně zasáhly bezpečnostní složky. Polský premiér Morawiecki vyzval ke svolání mimořádného summitu EU, německý ministr zahraničí Maas k diskusi o opětovném zavedení sankcí.
Rusko pohrozilo reciproční reakcí na sankce, které ve čtvrtek přijala Evropská unie vůči ruským občanům a státním organizacím, u kterých dospěla k závěru, že se dopustili kybernetických útoků.
Státy Evropské unie dnes formálně schválily půlroční prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko za jeho přístup ke krizi na východě Ukrajiny.
Francie, Německo a Spojené království podaly na Írán minulý týden stížnost kvůli nedodržování jaderné dohody z roku 2015. Írán v reakci pohrozil, že pokud bude stížnost řešit Rada bezpečnosti OSN, vypoví smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT).
Evropská unie využívá politiku sankcí velmi často. Dokonce tak často, že aktivnější jsou v tomto ohledu pouze Spojené státy. Kvantita ale nestačí, důležitější je efektivita a jejich spravedlivé uvalování. A zde se ukazuje pokrytectví evropských států.
Kybernetické útoky jsou čím dál větší problém a EU přemýšlí, jak se bránit. Jednou z možností je nově i uvalení sankcí na fyzické a právnické osoby. Kromě zmrazení majetku je možný i zákaz vstupu do EU.
Evropský parlament dnes schválil rezoluci o vztazích Evropské unie s Ruskem, v níž požaduje jejich přehodnocení a například také zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2.
Poslední setkání premiérů, kancléřů a prezidentů členských zemí EU v roce 2018 je u konce. Zatímco včera se diskuse zaměřila na odchod Británie z EU, dnešnímu dni vévodila migrace a jednotný vnitřní trh.
Ve Vysokých Tatrách se včera a dnes setkaly hlavy států V4. Prezidenti Slovenska a Polska obhajovali sankce vůči Rusku, Miloš Zeman zase kritizoval zasahování EU do vnitrostátních záležitostí zemí. Řeč přišla i na migraci nebo Nord Stream 2.
Írán obdrží od Evropské komise finanční injekci ve výši 18 milionů eur (462 milionů Kč). Peníze mají islámské republice pomoci vyrovnat se s americkými sankcemi.
Cílem útoku spojenců v Sýrii bylo zabránit syrskému režimu v dalším používání chemických zbraní k zabíjení vlastních občanů. Tak zní jeden ze závěrů dnešního setkání ministrů zahraničí členských zemí EU.
Evropská unie a šestice bývalých zemí Sovětského svazu chtějí posílit spolupráci v ekonomické oblasti. Jednaly o tom v pátek na summitu Východního partnerství v Bruselu. EU zároveň tlačí na Rusko, aby zajistilo územní celistvost postsovětských zemí.
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
Ruská agrese na východě Ukrajiny a anexe Krymu postavila evropské politiky před otázku, jak na ruské chování zareagovat. Jaký postoj ke Kremlu zaujímají strany kandidující do Poslanecké sněmovny?
