Válka na Ukrajině zrychlila moldavskou cestu na Západ. EU proto do země pošle 150 miliónů euro na další reformy. A v zemi se angažuje také NATO. To v zemi pomáhá armádě.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Letošní prezidentské volby ve Francii jsou výjimečné nejen kvůli situaci na Ukrajině, ale i kvůli francouzskému předsednictví Rady EU a kampani samotné. O tom, jak Francie hledá prezidenta, se dočtete v rozhovoru s Lukášem Mackem.
Podle dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina mají zahraniční kupci plynu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Rubl by díky tomu mohl výrazně posílit.
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
Vrcholní představitelé evropské sedmadvacítky se setkali v Bruselu, aby se domluvili na dalším postupu vůči ruské agresi. Na čem se dohodli? Server EURACTIV.cz přináší shrnutí.
Nejdůležitější je, aby Západ zůstal jednotný v postupu proti ruské invazi na Ukrajinu, uvedl po jednání Severoatlantické aliance a skupiny zemí G7 americký prezident Joe Biden. Zdůraznil také, že pokud Rusko při invazi na Ukrajinu použije chemické zbraně, Spojené státy na takový krok odpoví.
Třicet ruských a běloruských oligarchů zařazených na evropský sankční seznam pomalu přichází o svůj majetek. Členské státy EU dál intenzivně pátrají po luxusních jachtách a domech nacházejících se na evropském území. Aby jim Brusel pátrání ulehčil, vytvořil novou skupinu s výstižným názvem Zmrazit a zabavit.
Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Země Evropské unie by měly před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu. V reakci na nový růst cen energií způsobený ruskou invazí na Ukrajinu to dnes navrhla Evropská komise.
Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi, které Unie uvalila kvůli ruské agresi na Ukrajině, budou mít nárok na státní pomoc až 400 tisíc eur (9,8 milionu Kč). V tiskové zprávě to dnes oznámila Evropská komise.
Státy Evropské unie se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků.
Ministři zahraničí zemí EU se dnes neshodli na podobě pátého balíku sankcí proti Rusku; jeho rozsah by měli ve čtvrtek vytyčit unijní lídři na summitu v Bruselu. Po první části jednání to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Rusko se v ukrajinském Mariupolu dopouští masivních válečných zločinů a Evropská unie bude jednat o dalších sankcích, tentokrát cílených na ruský ropný průmysl. Před jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Ruská invaze zamíchala evropskou obnovou po pandemii. Státy mají možnost poslat více peněz z mimořádného fondu na zvýšení své energetické nezávislosti na ruském plynu, dříve nastavené přísné podmínky čerpání však stále platí.
Turci a Řekové, kteří byli ještě nedávno „na nože“ kvůli migrantům a průzkumným vrtům, se kvůli válce na Ukrajině udobřují. K západním sankcím se ale Ankara nepřidala a raději počítá s různými scénáři války. Zároveň je aktivní diplomaticky.
Plán Evropské komise na snížení energetické závislosti EU na Rusku je důležitým krokem správným směrem, ale není dostatečně ambiciózní. Unie by měla zvážit také zákaz dovozu, píše generální ředitelka EIT Climate-KIC Kirsten Dunlopová.
Země EU dnes schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru stejně jako dovoz ruské oceli a železa.
