První české předsednictví zanechalo v Bruselu pachuť, to druhé zatím působí profesionálněji a daří se mu plnit důležité úkoly. Jeho velkou zkouškou bude životaschopnost společného řešení energetické krize.
Rozpočty evropských zemí se potýkají s dopady ruské agrese a inflací. V ohrožení jsou i projekty financované z evropských fondů, jejichž původní rozpočet kvůli vysokým cenám materiálu dnes už nestačí. Unie proto reaguje balíčkem FAST-CARE, je za ním i česká stopa.
Dopad rozhodnutí řady evropských zemí přestat vydávat turistická víza Rusům se naplno ukazuje v praxi poté, co režim v Kremlu vyhlásil částečnou mobilizaci, a spustil tak novou vlnu útěků.
Je pokrytecké, že se chceme odpojit od plynu z Ruska, protože diktátorský režim napadl Ukrajinu, a naopak utužujeme vazby v oblasti plynu s diktátorským režimem Ázerbájdžánu, který napadl demokratickou Arménii, říká v podcastu Evropa zblízka europoslankyně Markéta Gregorová.
Není překvapením, že Ukrajině nejvíce pomáhají země, které mají vlastní bohaté zkušenosti s agresory. Zkrátka ví, jaké to je. Asistenci s poválečnou rekonstrukcí tak nyní svým ukrajinským partnerům nabízí polská města jako Varšava nebo Gdaňsk.
Europoslanci dali na stůl svoji verzi směrnice o energetické účinnosti a teď musí přesvědčit státy, aby urychleně začaly šetřit energie. Cílem je vymanit se ze závislosti na Rusku a zároveň naplnit klimatické ambice.
Komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří nyní mají nebývalé zisky díky rekordnímu růstu cen. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese zemím EU 140 miliard eur.
Jak hodlá EU řešit energetickou krizi? Jaké plány má Česko? A jaký vývoj můžeme čekat ve válce na Ukrajině? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s náměstkem ministra pro evropské záležitosti a šerpou premiéra Tomášem Pojarem.
Na sociálních sítích se často virálně sdílejí její fotografie v černém křiváku a krátkých kraťasech nebo při podpoře pochodů Pride. Nejmladší premiérka světa, finská politička Sanna Marinová, mluvila před Evropským parlamentem hlavně o válce na Ukrajině.
Mimořádná Rada EU pro energetiku svolaná pod taktovkou českého předsednictví přinesla jasný závěr. Státy chtějí společně řešit vysoké ceny energií, zastropovat ceny plynu a přesměrovat nečekané zisky energetických firem k domácnostem. Na konkrétní návrhy si ale Evropa musí ještě počkat.
Pokud Evropská unie v pátek na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku dosáhne elementární shody na řešení situace, může to vést i k uklidnění evropských trhů s energiemi.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Uvedla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí.
Ruským občanům se patrně brzy prodraží a zkomplikuje získávání víz na cesty do zemí Evropské unie. Evropská komise v úterý navrhla ukončit zjednodušené vydávání těchto víz, k čemuž před týdnem v Praze vyzvali ministři zahraničí unijních zemí.
Rusko by mohlo posílat plyn do Evropy jinými cestami, aby kompenzovalo odstávku plynovodu Nord Stream 1, ale rozhodlo se to nečinit. Prohlásil to dnes mluvčí Evropské komise, podle něhož Moskva plyn využívá jako zbraň.
Evropská unie by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Během cesty do Německa to dnes prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
Ministři zahraničí zemí EU se v Praze domluvili na pozastavení dohody o vízové liberalizaci s Ruskem. Turistům se tak v praxi podstatně stíží cestování do Evropy. Úplný zákaz víz, který prosazovalo Česko nebo severské země, ale zatím neprošel.
Západ musí zavést další sankční balíčky proti Rusku, týkat by se měly například jaderné energetiky nebo finančnictví. Na zahájení letošního Fora 2000 věnovaného válce na Ukrajině to prostřednictvím internetového přenosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ve vojenské pomoci Ukrajině je potřeba pokračovat, ale také ji rozšířit – dodávané zbraně a techniku totiž musí umět někdo obsluhovat. EU proto začala pracovat na vytvoření výcvikové mise pro ukrajinské vojáky.
