Summit evropských lídrů otevřel i témata, která stála mimo oficiální agendu. Proč se mezi zeměmi EU opět rozhořel spor o roli jaderné energie? Proč se lídři při neformálních výměnách zabývali spalovacími motory a emisní normou Euro 7? A kam EU v těchto otázkách směřuje?
Evropská unie postupně ladí svou odpověď na americký protiinflační zákon IRA a kroky dalších světových gigantů, které ohrožují evropský zelený průmysl. Komise se teď zaměřila konkrétně na zjednodušení regulace a zajištění dostatku kritických surovin.
Ministry zahraničí zemí EU dnes čeká v Bruselu debata o společném nákupu zbraní pro Ukrajinu i zpřísnění sankcí. „Věřím, že schválení nákupu munice pro Ukrajinu přijde včas,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Po úderu zemětřesení v Turecku se zprávy o evropské pomoci v tamních médiích ztrácely a byly účelově přezářeny informacemi o tom, jak pomáhají země, které turecké vedení preferuje, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslanec Pavel Vacek.
Ruský prezident Putin se „připravuje na více války“ a chce Evropu, ve které může Rusko diktovat, co mají dělat sousedé. Řekl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během své návštěvy v Tallinnu, kde se připojila i Ursula von der Leyenová.
Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle, řekl dnes podle agentury Reuters poradce polského prezidenta Marcin Przydacz.
V pátek 24. února to bude rok od počátku ruské agrese na Ukrajině. EU v těchto dnech dokončuje již 10. balíček sankcí proti Rusku. Co přinese? Jak sankce dopadají na Rusko? A jak zajistit jejich vymáhání? Odpovídá analytik Pavel Havlíček.
Rok války na Ukrajině posílil jednotu Evropské unie a smazal dříve významné rozdíly v přístupu k Rusku. Zároveň zásadně změnil postoje evropských zemí k poskytování zbraní mimounijnímu spojenci a odhalil jejich nedostatečnou připravenost na vleklý konflikt s vojenskou velmocí.
Evropské snahy o dohnání Ruska k odpovědnosti za válku na Ukrajině pokračují vytvořením mezinárodního Centra pro stíhání zločinu agrese na Ukrajině. Centrum samo ale dohnat Rusko k odpovědnosti nemůže. Na stole tak zůstává možnost zřízení speciálního tribunálu.
Svou „tour po Evropě“ zakončil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj symbolicky v Bruselu. Jeho země se nachází v kritické situaci a potřebuje další evropské peníze a zbraně.
Významnou součástí cesty do Severní Makedonie bude opětovné potvrzení evropské perspektivy země, řekl novinářům před odletem do Skopje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Jasné vymezení zvoleného českého prezidenta Petra Pavla vůči Číně je v souladu se současným trendem zemí Evropské unie, které v poslední době začaly klást větší důraz na otázky lidských práv a nezávislosti Tchaj-wanu.
Evropské sankce zatím nedonutily režim v Moskvě, aby ukončil svou agresi na Ukrajině, a válka bude nejspíš ještě dlouhá. Ruská ekonomika ale trpí a v příští dekádě budou trpět hlavně běžní Rusové.
Severoatlantická aliance odstartovala letošní rok podepsáním zbrusu nové dohody s Evropskou unií, v kontextu války na Ukrajině ji ale čekají další významné změny. Nahradit Jense Stoltenberga by mohla třeba slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musí ještě silněji podporovat Ukrajinu.
Existuje obava, že Německo, které se vymanilo z ruského objetí, by mohlo padnout do náruče Číny. Neměli byste udělat stejnou chybu dvakrát, říká Robert Pszczel v rozhovoru pro EURACTIV.pl.
Hlas zemí jako Česko a Polsko je kvůli válce více slyšet, ale neříkáme jen „měli jsme o Rusku pravdu“, ale přinášíme také řešení, říká náměstek Jaroslav Kurfürst v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Jedním z argumentů, proč na Ukrajinu neposílat zbraně, je ten, že by pak mohly skončit v nepovolaných rukách, možná i na černém trhu v EU. MV varuje, že právě takový narativ často používá ruská propaganda, aby oslabila podporu pro Kyjev.
