Ministři vnitra členských zemí Evropské unie dnes schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od začátku příštího roku.
Vlády členských zemí Evropské unie by měly bez dalších průtahů schválit rozšíření Schengenského prostoru o Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko, vyzvala dnes Evropská komise.
Evropský parlament v úterý přijal usnesení vyzývající členské státy Evropské unie, aby umožnily Rumunsku a Bulharsku připojit se k schengenskému prostoru volného pohybu. Výzvu podpořilo 547 europoslanců, 49 bylo proti a 43 se hlasování zdrželo.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes při jednání v Praze potvrdil svému rumunskému protějšku Bohdanu Aureskovi českou podporu vstupu Rumunska do schengenského prostoru. Řekl to na tiskové konferenci v Černínském paláci. Země podle Aureska splnila veškerá kritéria.
Válka na Ukrajině zrychlila moldavskou cestu na Západ. EU proto do země pošle 150 miliónů euro na další reformy. A v zemi se angažuje také NATO. To v zemi pomáhá armádě.
Minulá migrační krize rozlomila EU na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků, druzí se mu bránili. Do EU přitom tehdy přišly „jen“ dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině.
Americký prezident Joe Biden dnes schválil rozmístění 3000 amerických vojáků především ve východní Evropě. Zatímco 1000 z nich se už na evropském kontinentu nachází, nově přicestuje 2000 vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a v Polsku.
Česká republika platí z hlediska pandemie ještě stále za odstrašující příklad, v současné době přitom vyhlíží alespoň částečné uvolnění opatření. V některých jiných zemích EU se však naopak zpřísňuje.
Česko spolu s dalšími osmi zeměmi vyzvalo Evropskou unii, aby upřela větší pozornost své zahraniční politiky na západní Balkán. Varovaly také před působením cizích aktérů v regionu na úkor bloku.
Rumuni nezačnou eurem platit do roku 2024, jak dosud plánovali, ale nejdříve v období 2027 až 2028. V rozhovoru pro Digi24 to dnes řekl rumunský premiér Florin Citsu. Bukurešť musí podle něj nejprve napravit ekonomickou nerovnováhu.
Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?
Jaké jsou příčiny a jaká řešení současné krize liberální demokracie? Jakou roli hraje Soudní dvůr EU a jak jej členské státy vnímají? Redakce EURACTIV.cz se ptala českého generálního advokáta při unijním soudu.
Budoucí šéfka Evropské komise není podle webu Politico spokojena s kandidátem, kterého v úterý navrhlo Rumunsko. Končící rumunská vláda chtěla do Bruselu vyslat bývalého europoslance Victora Negrescua, s čímž nesouhlasil prezident Klaus Iohannis. Stavba Komise se tak dále komplikuje.
Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.
Minulý týden poslal místopředseda Evropské komise Rumunsku varovný dopis, informoval o tom server Politico. Timmermans se zmínil o „významných obavách“ ohledně nezávislosti rumunských soudů a nových pravidlech ohlašování korupce. V dopise Bukurešti pohrozil spuštěním článku sedm.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v únoru z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.
Spor EU a Rumunska o stav soudnictví v této východoevropské zemi se dostává do další fáze. Nový rumunský úřad začal s vyšetřováním členů EK Franse Timmermanse a Věry Jourové. Komisaři jsou ovšem podle všeho chráněni imunitou.
Prioritou EU je schválení současné dohody o brexitu, prodloužení vyjednávání by ale bylo možné, říká velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr. V rozhovoru pro ČTK zároveň okomentoval začínající rumunské předsednictví a přípravy na evropské volby v Česku.
