V Česku se pomalu ale jistě formuje pozice k tomu, jak by měl vypadat nový víceletý finanční rámec EU. Zatímco navýšení rozpočtu skrze vyšší příspěvky členských států nejsou pro tuzemsko červenou linií, společný dluh ano. Až na jednu výjimku.
Unijní země a europoslanci se koncem listopadu shodli na podobě rozpočtu EU na rok 2025, stalo se tak až po vyjednávání v tzv. dohodovacím výboru. Jak tedy „kompromisní“ rozpočet vypadá? A jak by mohly rozpočty vypadat v budoucnu?
Jaký bude osud evropského rozpočtu a kohezní politiky? Zástupci evropských regionů a měst se obávají, že nové podmínky pro čerpání fondů by mohly výrazně omezit jejich přístup k financím. Klíčovou roli ve vyjednávání o rozpočtu pro roky 2028–2034, a tím pádem také o dalším osudu peněz pro regiony, bude pravděpodobně hrát předsednictví Kypru.
Polsko bude v roce 2025 vydávat na obranu 4,7 % HDP, což je o 0,6 procentního bodu více než v letošním roce. Vyplává to z návrhu rozpočtu, s nímž jsou obeznámena polská média.
Pro Českou republiku nebude změna fiskálních pravidel představovat žádný problém, spíše naopak, píše v komentáři pro EURACTIV.cz náměstek ministra financí Marek Mora.
Státy Evropské unie se v pondělí večer shodly s Evropským parlamentem na rozpočtu unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu Kč).
Jednou z největších výzev nové české vlády bude post-pandemický návrat k rozpočtově odpovědné politice. Pouze škrtat a přerozdělovat ale nestačí, ruku v ruce s tím by měla přijít i změna ve veřejném financování a daňová optimalizace.
Ministři by v druhé polovině příštího roku mohli zasedat v Kongresovém centru Praha. Dělo by se tak při neformálních ministerských radách v rámci předsednictví ČR v Radě EU. Úřad vlády chce v této souvislosti zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez standardního výběrového řízení. Celková předpokládaná hodnota zakázky je 25,1 milionu korun. Materiál dostane na pátečním jednání kabinet pro informaci.
Vláda dnes navýšila rozpočet předsednictví Česka v EU v druhé polovině příštího roku o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Po zasedání kabinetu o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Rozpočet pro české předsednictví v EU, které začne za necelý rok, ve výši 1,24 miliardy korun v některých položkách zřejmě nebude dostatečný, vláda proto v pondělí bude jednat o jeho navýšení o 200 milionů korun. Vyplývá to z hodnotící zprávy.
Ministři členských zemí Evropské unie dnes schválili unijní rozpočet pro příští rok, na jehož podobě se minulý týden dohodli s Evropským parlamentem. Ten bude o rozpočtu hlasovat ve středu (27. listopadu).
Evropská komise dnes varovala osm států eurozóny včetně Slovenska, že jim příští rok hrozí porušení rozpočtových pravidel Evropské unie. Zásadnější námitky má Komise k návrhům rozpočtů Itálie, Francie, Španělska a Belgie.
S blížícím se koncem roku se evropští politici snaží dohodnout na unijním rozpočtu pro příští rok. A po středečním hlasování se zdá, že jednání budou ještě složitá.
Výrazné dopady na podobu rozpočtu EU na rok 2020 by měl „tvrdý brexit“, tedy odchod Británie z EU bez uzavřené smlouvy o vystoupení. Novinářům to dnes řekl eurokomisař Oettinger.
Itálie má ještě týden (do 13. listopadu) na předložení revidovaného návrhu rozpočtu na příští rok. Ten původní Komise zavrhla kvůli plánovanému vysokému zadlužení. Ministři financí zemí eurozóny radí Římu, aby na revizi rozpočtu spolupracoval s unijní exekutivou.
Poslanecká sněmovna dnes schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU, proti byli poslanci ODS, KSČM a SPD. Smlouvu se v Česku nedaří ratifikovat od roku 2013, nyní se čeká na rozhodnutí Senátu.
Česká republika se bude muset přizpůsobit novému rozpočtu EU. Příkladem jí může jít Moravskoslezský kraj, který si stanovil ambiciózní cíle. Jeho zástupci ale ví, že kromě dalších změn to nepůjde ani bez větší reprezentace přímo v Bruselu.
Italské ministerstvo financí sdělilo Evropské komisi (EK), že se hodlá držet svých rozpočtových plánů, i když jsou považovány za kontroverzní.
