České uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – ekonomicky zaostávají za svými sousedy. Všímá si toho nejen česká vláda, ale i Evropská unie, a v budoucnu by se proto mohly oblasti těšit ze zvláštní finanční podpory.
Severozápadní Čechy ekonomicky zaostávají za sousedními kraji. Šancí na změnu je nové rozdělení evropských fondů určených právě na podporu méně rozvinutých regionů.
Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.
Česko mělo v evropských fondech alokováno 11 miliard korun na podporu vysokorychlostního internetu. Program ale ztroskotal, a tak se peníze přesunou jinam. Rozhodnutí už je schváleno.
Útlum uhelné energetiky nepostihne jen těžební a energetické firmy, ale celé regiony, v jejichž hospodářství je zakořeněna závislost nejen na těžbě, ale i těžkém průmyslu, a které se potýkají s řadou sociálních problémů. Česko už cestu k novým příležitostem uhelných krajů začalo hledat. Poučit se může i z německých úspěchů a chyb.
V Evropě vznikají programy, které mají regionům pomoci odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky. Měly by však podporovat občany, ne uhelné společnosti, píše Kateřina Davidová.
ČR je v diskuzi o útlumu těžby dál než ostatní země střední a východní Evropy. Může proto sdílet své zkušenosti s tímto procesem. Důležité je zapojení občanů z daného regionu, píší Dan Heuer a Kateřina Davidová.
Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.
Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním prostředků. V ČR běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?
Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Při rozdělování peněz se bude brát v úvahu třeba úroveň vzdělání. Hodnotit se ale budou i dopady klimatických změn nebo migrace.
Po těžbě uhlí čeká severočeský region nová budoucnost, kterou je potřeba koncepčně promýšlet, zaznělo na kulatém stole k restrukturalizaci uhelných regionů a příležitostem, které v tomto směru nabízí EU.
Energetiku založenou na uhlí čeká dříve či později konec. To má přínosy pro zdraví a životní prostředí, ale vyvstává otázka, co s lidmi, kteří v uhelném průmyslu pracují. Na názor jsme se zeptali dvou z nich – bývalého horníka z Česka a ze Slovenska.
Předešlá vláda schválila strategii pro restrukturalizaci uhelných regionů. V čem spočívá její podstata, vysvětluje poradce bývalého premiéra Sobotky, Vladimír Špidla.
Ministerstvo průmyslu spustilo nový program pro revitalizaci nevyužívaných průmyslových nebo zemědělských areálů. Podporu lze získat i z evropských peněz. V Česku je takzvaných brownfieldů více než 11 tisíc.
Restrukturalizace regionů historicky zaměřených na těžký průmysl, těžbu surovin a uhelnou energetiku je téma, které v posledních letech…
Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
Vláda bude schvalovat akční plán pro proměnu znevýhodněných regionů, mezi které patří i Ústecký kraj. Ten mimo jiné chystá novou energetickou koncepci. Proměnit ale bude potřeba i myšlení lidí. Hovořilo se o tom během debaty, kterou v Ústí nad Labem pořádal EurActiv.
Politici i odborníci debatovali u kulatého stolu o výzvách a příležitostech, které přináší útlum těžby uhlí a restrukturalizace regionu. Nástroje a finanční zdroje k dispozici jsou, kraj však musí mít jasnou představu o tom, kam chce směřovat.
