Evropský plán REPowerEU nastavil nový směr – odklon od ruských fosilních paliv, rozvoj obnovitelných zdrojů a vyšší energetickou účinnost. Česko v tomto procesu dosáhlo hmatatelného pokroku, zároveň ale naráží na limity domácí energetické politiky.
Evropská komise (EK) slíbila Slovensku šest opatření, kterými reaguje na jeho obavy ze zastavení dovozu ruského plynu do Evropské unie, plánovaného postupně do konce roku 2027. Vyplývá to z dokumentu, který má ČTK k dispozici.
Bohatství Čechů se za dobu 20 let v EU zvýšilo o více než 40 procent a to i navzdory horším výsledkům z posledních třech let. V přepočtu tak překonalo země jako Řecko, Portugalsko nebo Španělsko. Rychlost růstu ovšem není ve všech českých krajích stejná.
Celkem 702 milionů eur (17,9 miliardy korun) z Národního plánu obnovy (NPO), o jejichž uvolnění Česku v pondělí rozhodla Evropská komise, půjde především na projekty spojené s ochranou životního prostředí, modernizaci železnice nebo na digitalizaci veřejné správy.
Česko dostalo možnost obnovit svou ekonomiku s pomocí speciální podpory z Evropské unie. Finance by měly mimo jiné podpořit zelenou transformaci země. Expertka však upozorňuje, že české ambice nejsou vysoké.
Česko podalo Evropské komisi druhou a třetí žádost o vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. EK má nyní dva měsíce na posouzení, zda země splnila dílčí cíle. Česko může dostat až 803 milionů eur (19,5 miliardy korun).
Státy EU jen velmi stěží dodržují stanové cíle ve snižovaní emisi skleníkových plynů a přechodu na obnovitelné zdroje energií, zjistil Účetní dvůr. Ohrožen je i cíl snížení emisí do roku 2030.
Globální průmyslová aréna se posouvá od spolupráce k protekcionismu. Evropa musí zareagovat, ale nesmí se u toho střelit do vlastní nohy. Obětí by se mohl stát i český průmysl.
Snížit emise, ukončit závislost na ruském plynu a zajistit světlo a teplo českým domácnostem i podnikům. Právě tak zní hlavní úkoly pro českou energetiku. Na jejich splnění bude moci stát čerpat masivní podporu z evropských fondů.
Zástupci členských zemí Evropské unie se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má Unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech.
Po unijní vodíkové strategii z roku 2020 přichází konkrétní legislativa a v evropských zemích vznikají pilotní vodíkové projekty. Před vodíkem jako palivem má ale dlouholetý náskok elektromobilita, vodík by baterie ovšem mohl „předběhnout“ v nákladní dopravě.
Evropské státy potřebují vytlačit ruský plyn jiným plynem, jsou totiž přesvědčené o tom, že je to nejrychlejší řešení. Využívají k tomu i finance, které byly původně určeny k přechodu na obnovitelné zdroje. Dekarbonizace se tak v krátkodobém horizontu pravděpodobně zpomalí.
Státy Evropské unie se v úterý shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku.
Evropu čeká solární a větrný boom. Evropský parlament se přiklonil k návrhu Evropské komise, podle kterého by měl být podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v EU 45 %, a to již do roku 2030.
Nejistota okolo drahých energií dopadá velmi tvrdě i na menší firmy, které kritizují vládu za to, že dělá málo a reaguje pomalu. Premiér Petr Fiala přitom tvrdí, že stát „nikoho padnout nenechá“.
Brusel už má po letní pauze, kdy se unijní instituce ukládají k „legislativnímu spánku“. Nicméně vzhledem k ruské agresi na Ukrajině, energetické krizi a probíhajícímu českému předsednictví se zrovna o klidném létě úplně hovořit nedá. Co čeká EU na podzim?
Cena zemního plynu se vyšplhala na svá historická maxima. Jen za poslední rok vzrostla jeho cena 4,5x. Toto skokové navýšení řeší plán Evropské komise REPowerEU. Jedním z jeho základních pilířů je mimo jiné i rychlejší zavádění čisté energie.
