Český premiér navštívil Bulharsko, které předsedá Radě EU. S Českem prý má mnoho společných témat od migrace přes evropské fondy po kvalitu potravin. O ČEZu, který má v zemi problémy, prý Babiš s bulharským premiérem Borisovem nemluvil.
Česká politická scéna je v otázce relokací jednotná – povinnému přerozdělování uprchlíků v EU je potřeba zabránit. Komise však se zavedením mechanismu počítá stejně jako většina Evropského parlamentu.
Přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót narazilo nejen na kritiku Česka a dalších zemí. Podobně i šéf Evropské rady Donald Tusk přiznal, že kvóty jsou neefektivní. Nová reforma azylového systému ale v podstatě s kvótami počítá – a navíc s „permanentními“. Podle návrhu by také hraniční země, jako je třeba Itálie, žadatele o azyl pouze zaregistrovaly – a ti by pak byli rovnou přerozděleni do jednotlivých evropských zemí. Kvóty by byly dány počtem obyvatel a výší HDP daného státu.
Mám pro Andreje Babiše jedno šokující odhalení. Ta zpropadená Evropská unie nám totiž může „vnucovat“, kdo u nás bude pracovat a žít. Onen tajný plán na podrobení České republiky se jmenuje „vnitřní trh“ a „Schengenský prostor“, píše ve svém komentáři výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Vít Beneš.
Evropská komise dnes oznámila, že na Česko podá žalobu kvůli uprchlickým kvótám. Navíc chce povinné kvóty začlenit do nové azylové politiky EU. Češi ale stále věří tomu, že se jim podaří najít smířlivé řešení. Do vyjednávání se chce opřít i nový český premiér Andrej Babiš.
Česko má nového premiéra. Jedním z jeho prvních úkolů bude reprezentace země na summitu EU, který se uskuteční příští týden. Babiš tak dostane první příležitost diskutovat s ostatními premiéry a prezidenty zemí EU o tom, jak by se měla řešit migrační krize.
Zakopat válečnou sekeru s Visegrádem. I tak se dá interpretovat schůzka Jean-Clauda Junckera se středoevropskými premiéry. Spolupráci s V4 bude s největší pravděpodobností podporovat i budoucí česká vláda.
Reforma azylového systému je pro Evropskou unii těžký oříšek. Jak by si s ní poradily politické strany, které letos kandidují do Poslanecké sněmovny?
Jednotná zahraniční politika, armáda i tajná služba. Tak si Strana Zelených představuje federalizovanou EU. Rovněž souhlasí se zastropováním zemědělských dotací či s přijetím eura. Naopak nechce, aby EU řešila nízké mzdy v Česku. Také požaduje zastavení vstupních rozhovorů s Tureckem a nadále nepodporuje spolupráci V4.
Hnutí ANO se shoduje na tom, že Evropskou unii je potřeba reformovat. Měli bychom však přestat s jednoduchým obviňováním evropských institucí, říká europoslankyně Martina Dlabajová.
Soudní dvůr EU dnes zamítl žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám na přerozdělování uprchlíků. Rozsudek však nic neříká o tom, zda Česko porušuje, či neporušuje svou povinnost uprchlíky přijímat. O tom Soud rozhodne, pokud se postoj ČR nezmění a Komise se ji rozhodne žalovat.
Azylové řízení by mělo probíhat už v zemích Afriky, myslí si lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska. Do EU by se pak dostávali jen lidé s nárokem na azyl. Detailní plán zatím na stole není, česká vláda by ale nápad mohla podpořit.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny se nezadržitelně blíží a politické strany postupně formulují své priority v programových dokumentech. Migrace a azylová politika, bezpečnost, (ne)přijetí eura, stejně jako systém rozhodování EU a pozice České republiky v ní, to jsou nejčastěji řešená evropská témata.
U našich západních sousedů už brzy proběhnou důležité volby. Jasnými favority jsou stále křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové. Ta nyní vstupuje do poslední fáze předvolebního boje, ve které se dotkla i problematiky neplnění migračních kvót ze strany České republiky. Podle jejího názoru je náš postoj sice politováníhodný, ale sankce si nezasloužíme.
Podle předsedy Evropské rady a bývalého polského premiéra Donalda Tuska se polská vládní strana Právo a spravedlnost blíží do bodu, kdy zpochybní polské členství v EU. Důkazem je podle něj naprosté ignorování unijních institucí. Naposledy se tak stalo v souvislosti s rozhodnutím Soudního dvora EU ohledně kácení Bělověžského pralesa.
Česká republika se nezapojila do relokací uprchlíků z jižní Evropy, protože Itálie ani Řecko nenašly vhodné osoby. Právě tímto argumentem se chce česká vláda bránit před sankcemi za neplnění povinností.
Celý svět si připomíná osudy lidí, kteří jsou na útěku. Za loňský rok jich bylo až 65 milionů, přičemž do zahraničí míří jen třetina z nich. Statisíce uprchlíků končí na březích Itálie a Řecka a EU se začíná dařit v jejich přemisťování z jihu Evropy do ostatních zemí. ČR se však nadále brání.
Evropská komise zahájila proti Česku řízení kvůli uprchlickým kvótám, Praha chce zase Brusel žalovat kvůli směrnici o zbraních. V Evropě se ale děly i další věci. Itálie má za sebou například komunální volby, ve kterých pohořelo Hnutí pěti hvězd.
