Řecko se stále potýká s velkým množstvím žádostí o azyl, na summitu Evropské rady proto dnes navrhlo zřízení dočasného unijního „mechanismu solidarity“.
Komise plánuje posílit Frontex, který má na starosti ochranu vnějších hranic EU. Názor českého premiéra Babiše na tuto agenturu se v poslední době dynamicky mění. Česká republika tak může být pro ostatní členské země a unijní instituce špatně čitelná.
Kvótami jsme zbytečně ztráceli čas. Žádného migranta Česko nepřijme. Přetrvávající odmítavý postoj ČR prý italský premiér Conte chápe, řekl Babiš při dnešní návštěvě Itálie, kde poznával, jak se zde EU vypořádává s migrační vlnou.
Pro českou budoucnost by byl odchod z EU hrozbou, řekl dnes premiér Andrej Babiš velvyslancům. Zmínil ekonomický význam členství, ale zároveň upozornil na nutnost zajistit bezpečnost kontinentu. V otázkách migrace je podle něj nutné hledat celoevropské řešení.
Pověst zemí V4 se zhoršila s migrační krizí. Jejich vlády často neumí správně komunikovat. Neznamená to ale, že by jejich argumenty byly nutně neplatné. Novým tématem se pro V4 stává rozpočet EU. Důraz znovu dává na ekonomiku, zaznělo na debatě.
Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.
Členské země by se měly samy rozhodovat, jak přispějí k řešení migrační krize, říká německá kancléřka. Český premiér Babiš odmítá, že by Česko mohlo neochotu přijímat uprchlíky kompenzovat finančními příspěvky.
Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
17 nigerijských migrantů žaluje Itálii u Evropského soudu pro lidská práva za to, že podporuje jejich navracení do Afriky, kde jim hrozí mučení, vydírání a bití. V ohrožení je tak spolupráce Itálie s Libyí.
Na českém postoji k evropské migrační a azylové politice se dnes shodli šéfové sněmovních stran. Schůzky by měly pokračovat i k dalším evropským tématům.
„Rozjeli jsme toho příliš mnoho a někdy pak nejsme schopni rychle vytyčit priority, které by měly mít v EU výsostnou přednost před ostatními tématy. Kolikrát mě pak mrzí, že lidi pálí nějaké akutní věci, a já řeším něco, co má sice nějakou relevanci, ale tolik to nehoří,“ říká europoslankyně ANO Dita Charanzová.
Členské země včetně Česka budou letos jednat o tom, kam potečou unijní peníze a kolik jich bude. Neformálně by si měli své představy sdělit na dnešním summitu v Bruselu. Hovořit se bude také o blížících se volbách do Evropského parlamentu.
Země, které díky evropskému rozpočtu rozvíjejí své hospodářství, by měly být solidární, když dojde na uprchlíky. Svým kolegům v Evropské radě to vzkazuje německá kancléřka Merkelová.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Visegrádští premiéři se sešli v Maďarsku, aby hovořili o evropských otázkách. Poselství z Budapešti zní: jsme odlišní, ale Evropa by nám měla naslouchat. Ekonomicky jsme velmi úspěšní. Kvóty nám vadí.
Členské země EU by se v následujícím půlroce měly dohodnout na reformě azylové politiky. Kamenem úrazu zůstává povinné přerozdělování uprchlíků, Německo proto navrhuje, aby se diskuse o kvótách odložila.
Sociální pracovník Petr Pijáček má dobrovolnickou zkušenost z uprchlického tábora ve francouzském Calais. „Byla to směs obav…
Maďarsko loni přijalo téměř 1 300 uprchlíků. Krajní pravice vládě vyčítá, že vyvolala „masovou hysterii“ a nyní couvá. Orbánův kabinet se brání, že nadále odmítá kvóty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vláda vyvolala v Maďarsku kvůli migraci zmatek.
