V Evropě se rozjela debata o budoucí podobě rozpočtu a v souvislosti s ní také o osudu financování regionů. Jaký by měl být? „Regiony a místní úroveň by přece měly být schopny samy identifikovat své rozvojové potřeby, co je pálí,“ říká Pavel Branda český zástupce v Evropském výboru regionů, se kterým redakce hovořila při příležitosti Týdne evropských regionů a měst.
Od vstupu Česka do Schengenu a oficiálního konce hranic na česko-německém pomezí uplynulo již 17 let. Partnerství Ústeckého kraje a Saska, respektive jejich spolupráce v rámci tzv. euroregionů, trvá ještě déle. Naráží však na překážky v podobě nedostatečné jazykové vybavenosti.
Na regiony se všude po Evropě dívá shora, to je špatně, říká Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), která v rozhovoru pro EURACTIV.cz komentuje svoji novou úlohu v bruselské instituci. České předsednictví podle ní není dostatečně aktivní.
Návštěvnost restaurací v regionech se stále nevrací na předpandemická čísla. Počet zahraničních turistů zůstává nízký, a restauratéři tak závisí především na domácí klientele. Nejsou to jen památky, gastronomie je při rozhodování, kam vyrazit, zásadní, myslí si restauratéři.
Část akcí v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie se bude konat v regionech, a to ve většině krajů. Na twitteru to dnes oznámilo hnutí Starostové a nezávislí (STAN), jehož člen Mikuláš Bek je ministrem pro evropské záležitosti.
Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.
Proč by měl švédský, francouzský nebo španělský daňový poplatník posílat své peníze do evropského rozpočtu, aby je dostával český miliardář? Nemá to žádnou logiku, říká europoslanec Stanislav Polčák.
„Kontrol je někdy opravdu až moc a často se stává, že se soustředí na nepodstatné maličkosti a zapomínají na celek a smysl projektu,“ říká v rozhovoru pro EurActiv ředitelka Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Kateřina Dostálová. Nejistota, která panuje v českém právním prostředí, může mít dokonce za následek to, že potenciální příjemce dotací z EU od podání žádosti odradí.
Cílem této studie je analyzovat kritické body přípravy na využívání strukturální pomoci v České
republice po vstupu do EU – tedy absorpční kapacitu ČR.
Hlavní otázkou je, zda v době svého vstupu do EU bude Česká republika mít:
• vytvořené funkční implementační struktury a odpovídající lidské zdroje – institucionální
připravenost
• připravený dostatek kvalitních projektů – projektová připravenost
• dostatek prostředků na spolufinancování – zajištění spolufinancování
