Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
Politické síly v Evropském parlamentu se přeskupily. V úterý jeho poslanci zvolili za nového předsedu Antonia Tajaniho, italského lidovce a někdejšího mluvčího bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Tajaniho zvolení ale doprovázela úporná vyjednávání a nově uzavírané dohody mezi jednotlivými politickými frakcemi. Kvůli nim se nakonec definitivně rozpadla takzvaná velká koalice lidovců a sociálních demokratů.
Z letošních významných výročí bychom měli učinit vše pro důstojné oslavení 60 let od podepsání Římských smluv takovou reflexí nynější unijní praxe, za kterou by se zakladatelé integrace nemuseli stydět. A zastavením všech aktivit, které by mohly jen náznakem přilévat vodu na mlýn škarohlídům, kteří v její nynější praxi vidí spíše odkaz sovětské říjnové revoluce, jejíž sté výročí si letos připomeneme rovněž. Mělo by být každopádně výročím odstrašujícím.
„Kdybych mohl vyslovit osobní přání, chtěl bych, aby jednou Česko bylo v rámci EU takovou zemí, jako je Dánsko,“ říká novinář Ondřej Houska, který donedávna působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu. Proč zrovna Dánsko? A co by potřebovala česká debata o EU?
Musíme bojovat proti takové EU, ve které se všechno rozhoduje za zavřenými dveřmi mezi několika ministry národních států, bankéři a evropskými politiky, říká spolupředsedkyně Evropské strany zelených Monica Frassoni, s níž EurActiv hovořil během její nedávné návštěvy v Praze.
Nová podoba evropské integrace musí být vícerychlostní a musí být založena na systému více měn. To byl jeden ze závěrů sobotní konference Aliance evropských konzervativců a reformistů, kterou do Prahy svolal její předseda Jan Zahradil.
Neformální summit v Bratislavě nastartoval půlroční proces, který má přinést posílení vnitřní i vnější bezpečnosti, snížit nezaměstnanost mladých a zvýšit hospodářský růst Unie.
Po negativním výsledku britského referenda, ve kterém se tamní obyvatelé rozhodli pro vystoupení z evropského integračního projektu, si lídři evropských států lámou hlavu, jak jejich občanům lépe zprostředkovat výhody členství v EU. To je téma také pro vládu Slovenska, které je do konce roku předsednickou zemí v Radě EU.
Dnes tomu jsou dva měsíce, co si občané Velké Británie odhlasovali odchod z Evropské unie. Lídři ostatních členských zemí proto nyní rozbíhají kola jednání o nových impulzech pro evropský integrační projekt.
