Parlament v Bělehradě dnes přijal sadu zákonů, která podle opozice dále omezuje nezávislost srbského soudnictví. Evropská komise hodnotí změny jako možný krok zpět v procesu přidružení balkánské země k Evropské unii. Informovala o tom místní média.
Letošní červenec značí 30. výročí etnického masakru v Srebrenici, který zanechal nesmazatelnou stopu na Bosně a Hercegovině. Tato západobalkánská země teď na své cestě do Evropské unie stagnuje, a mohou za to právě i „dozvuky minulosti“.
Summit se západním Balkánem v Bruselu ukázal, že EU si chce kandidátské země připoutat blíž k sobě. Pokud ale jde o rozšíření samotné, to bude i v roce 2025 dál narážet na staré známé problémy. Dokazují to Řecko a Albánie.
Pokud jde o téma EU, máloco vzbudilo v Česku v posledních měsících tolik vášní, jako když prezident Petr Pavel v belgických Bruggách zmínil, že „musíme být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU“.
Do budoucna je neudržitelné, aby každá země měla „svého“ eurokomisaře, říkají zastánci reformy. Takový krok by ale mohl znamenat, že některé země přijdou o vliv.
EU chce zvýšit dostupnost nových léků pro pacienty ve všech zemích. Komise proto plánuje tlačit na výrobce, aby uvedli na trh nové léky v celé EU zároveň, jinak se jim zkrátí patentová ochrana. Firmy varují, že takový přístup se Evropě nevyplatí.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Šéfové evropských institucí dnes přislíbili převést do praxe některé podněty obyvatel, jež vzešly z rok trvající Konference o budoucnosti Evropy. Pokud by si to žádalo změnu ustavujících smluv, řada členských států by byla nejspíše proti.
Evropský parlament schválil návrh reformy evropských voleb. Ta by nově měla zavést nadnárodní kandidátky evropských stran, povinné kvóty pro muže a ženy a také by měla dát možnost občanům ovlivnit volbu šéfa EK.
Členským státům EU může být relativně jedno, kdo evropské zákony navrhuje. Kdyby to byl vedle Evropské komise i Evropský parlament, těžilo by z toho i Česko, říká bývalý europoslanec za KDU-ČSL a odborník na evropské právo Pavel Svoboda.
Česká republika spuštění unijní Konference o budoucnosti Evropy vítá, mezi členskými státy však v současnosti nevidí ochotu k příliš velkému „institucionálnímu třesku“, píše v komentáři pro EURACTIV.cz náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař.
Nová Evropská komise na příští rok přislíbila začátek dvouleté Konference o budoucnosti Evropy, která má být širokou platformou pro dohodu nad budoucím fungováním Unie. Podle Česka je potřeba vyhnout se přehnaným očekáváním.
Polský prezident Andrzej Duda bude vetovat novelu zákona, která v evropských volbách výrazně zvyšuje dosud platnou pětiprocentní hranici pro vstup stran do Evropského parlamentu (EP).
Komise není nadále spokojená s nezávislostí polských soudů. Vláda premiéra Morawieckého má nyní měsíc na přijetí vhodných kroků, jinak půjde před Soudní dvůr EU. Ten může Polsku udělit finanční sankce. Varšava kroky Komise kritizuje.
Kvůli polskému zákonu, který posílá téměř polovinu soudců do důchodu, Komise žaluje zemi u Soudního dvora EU. Odchodu soudců to ale zřejmě nezabrání.
Polsku tikají poslední hodiny. Na prosincová doporučení Komise musí odpovědět do dnešní půlnoci. Bílá kniha o reformě soudnictví, kterou předložila polská vláda, je nedostatečná, shodly se dnes s Komisí členské státy.
Polský premiér předal unijním institucím a členským státům Bílou knihu, která vysvětluje, proč Polsko potřebovalo reformovat justiční systém. Komise má v plánu ji důkladně prostudovat.
Vyšší dotace, větší boj proti včelím parazitům, jasnější označování produktů a posílená kontrola proti pančovanému medu. Tak si Evropský parlament představuje budoucnost včelařství v EU. Česko na tom není tak špatně, reformy však uvítá.
