Se členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za 15 let. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie.
Pokud nedojde k přehodnocení politik a nedojde ke změně závazků, které učinila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, tak je EU před krachem, říká v rozhovoru europoslankyně, šéfka KSČM a jednička na kandidátce Stačilo! v Moravskoslezském kraji Kateřina Konečná.
Slovenská sněmovna dnes usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica, aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku.
Rekordní počet Poláků v neděli 15. října zvolil nové poslance a senátory, hlasoval i v referendu. Sčítání probíhalo až do úterního dopoledne. Nyní je o přesném výsledku voleb jasno. Jak může dopadnout na pozici středoevropské země v Evropské unii?
Češi jsou pro setrvání v Evropské unii. Pokud by se v Česku konalo referendum o vystoupení z EU, pro setrvání by hlasovalo 63 procent Čechů. Vyplývá to z analýzy pro projekt institutu Europeum ve spolupráci s analytickým ústavem STEM.
Dánští voliči dnes v referendu rozhodují o tom, zda se země nepřipojí ke společné bezpečnostní a obranné politice Evropské unie. Té se Dánsko zatím neúčastní. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Dánové užší bezpečnostní integraci podpoří.
Před pěti lety voliči v Británii nasměrovali svou zemi na cestu z EU, která vyvrcholila formálním vystoupením z bloku na konci loňského ledna. Nový průzkum naznačuje, že nálady v britské společnosti se přes veškeré zvraty a kontroverze příliš nezměnily.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Pravděpodobnost, že Británie nakonec zůstane členem EU, odhaduje předseda Evropské rady Donald Tusk na 20 až 30 procent. Zároveň naznačil, že by Britové o dalším vztahu své země s evropskou sedmadvacítkou mohli rozhodnout opět v referendu.
Theresa Mayová dnes jen s opatrností spekulovala o možnosti, že dohoda o brexitu neprojde 11. prosince Dolní sněmovnou. Zároveň nechtěla akceptovat závěr vládní analýzy, podle níž odchod z EU na základě jejích plánů bude znamenat zpomalení britské ekonomiky.
V Makedonii se v referendu hlasovalo o tom, zda má země přistoupit na dohodu s Řeckem a změnit své jméno. Přes devadesát procent lidí hlasovalo pro, účast ale byla příliš nízká. Co bude dál? EURACTIV.cz se zeptal dvou expertů.
Posouváme se dál. Místo „guláše v EU“ chceme mít „jasno v EU“. V našem prvním díle jsme zabředli do hlubin výzev, žádostí a dotací.
Kdyby nebylo některých nejvyšších politických činitelů, včetně hlavy státu, kteří nás opakovaně dezinformují, lžou nám a snaží se otočit kormidlo naší zahraniční politiky, tak ruský vliv by nezmohl vůbec nic, říká v rozhovoru Michael Žantovský.
Katalánsko vyhlásilo nezávislost na Španělském království. Jednalo při tom v souladu s mezinárodním právem? Mohou se Katalánci opřít o právo na sebeurčení, nebo se na jejich případ nevztahuje? Vysvětluje Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů.
Špičky Evropské unie se po prvotním mlčení začínají vyjadřovat k víkendovým událostem, které se odehrály v Katalánsku. Reakce z Bruselu však budí rozpaky. Předseda Komise, Evropské rady i Evropského parlamentu zvolili velice mírný a k proběhlým násilnostem se příliš nevyjadřují.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Po zkušenosti s červnovým rozhodnutím Britů vyvstaly obavy, že podobná referenda se budou v brzké době objevovat i v jiných zemí Unie. Je sice pravda, že euroskeptické nálady sílí, nicméně vystupování dalších zemí z EU je nepravděpodobné. Předvolební debaty se tak v příštím roce budou točit spíše kolem migrace či eurozóny.
„Referendum má podle britského práva pouze poradní povahu, takže čistě teoreticky by se jím britská vláda nemusela řídit,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který v Evropském parlamentu vede výbor pro právní záležitosti JURI. V interview jsme hovořili o tom, co EU a Velkou Británii čeká v případě tzv. brexitu a také tehdy, pokud by Britové v dnešním hlasování členství země v EU podpořili.
