Podíl ekologicky obhospodařované půdy roste, prodej biopotravin ale klesá. Změnit to může zadávání veřejných zakázek a tlak na podniky, aby platily za skryté náklady konvenčních produktů. Myslí si to Eric Gall, zástupce ředitele organizace IFOAM v EU, která hájí zájmy ekologického zemědělství.
Zástupci zemědělců šesti zemí EU včetně Česka se domluvili na společných protestech. Drobní čeští farmáři sice se současnou situací spokojeni nejsou, do ulic však vyrazit nechtějí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve čtvrtek (25. ledna) zahájila strategický dialog se zemědělci a potravináři. K jednomu stolu se zástupci sektoru usedla v době, kdy napříč Evropou bují protesty zemědělců.
Evropská politika neobsahuje dostatečné pobídky, které by tlačily zemědělce k dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Myslí si to odborníci z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC).
Evropská komise přehodnotí metodiku, kvůli které čelí zemědělci napříč Evropou nárůstu kontrol a byrokracie, uvedl po jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Think tank Re-Imagine Europa (RIE) vydal příručku, ve které se snaží „depolarizovat“ aktuální jednání o nových pravidlech pro genomickou úpravu rostlin (NGT). Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí o nich má hlasovat již ve středu (24. ledna).
Nově navržená pravidla pro přepravu zvířat budí emoce jak na straně ochránců zvířat, tak i u zemědělců. Zatímco ochránci by chtěli po Evropské komisi ještě větší zpřísnění, zemědělci argumentují, že některá opatření mohou ohrozit jejich podniky.
Nová společná zemědělská politika EU plně funguje od letošního roku. Evropské instituce a členské státy si od ní slibovaly zjednodušení administrativních procedur a omezení byrokracie, kterému zemědělci čerpající dotace čelí. Výsledek je však opačný – přibylo kontrol i s nimi spojené administrativy.
Evropská komise v lednu zahájí strategický dialog o budoucnosti zemědělství. Iniciativa má podle evropského komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského pomoci určit směr diskusí o podobě společné zemědělské politiky EU (SZP).
Pokud Ukrajina vstoupí do EU, evropské zemědělské dotace by se měly povinně zastropovat. Myslí si to evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.
Ministři zemědělství zemí EU schválili závěry, které podporují rozvoj venkovských oblastí na území EU. Zdůraznili přitom, že venkov dnes zabírá více než 80 procent území EU, na což by se mohlo brát ohled i při tvorbě budoucího evropského rozpočtu.
Odolnost vůči antibiotikům si ročně vyžádá tisíce životů. Evropa se proto snaží omezovat používání antibiotik, a to jak v humánní medicíně, tak i v té veterinární. Alternativou pro zemědělce chovající hospodářská zvířata jsou vakcíny, na které mohou získat i dotaci.
Jedenáct členských států EU, včetně Francie, volá po větší flexibilitě při ponechávání půdy ladem, které po nich požaduje reformovaná společná zemědělská politika EU (SZP). Evropská komise je však z takové výzvy rozpačitá.
Mladí lidé nemají velký zájem o práci v zemědělství a ti současní stárnou, ukazují data. Tyto trendy pak působí problémy při obměně pracovních sil. Jaká jsou konkrétní čísla v Česku a v Evropě? Podívejte se na infografiku.
Členství Ukrajiny jako zemědělské velmoci v EU by přineslo „zánik“ rodinného zemědělství, varoval svaz německých zemědělců v souvislosti…
Na české zemědělce od letošního roku pečlivě dohlížejí evropské satelity Sentinel. Úřady mají mít díky snímkům z vesmíru lepší přehled o tom, zda zemědělci plní podmínky nezbytné k čerpání dotací. Systém se již rozeběhl, ale potýká se s porodními bolestmi.
Evropští zemědělci se potýkají se sérií výzev – kromě dopadů pandemie covidu-19 a války na Ukrajině se musejí vypořádávat s klimatickou změnou a extrémním projevem počasí. Země EU nyní požadují po Evropské komisi volnější ruce při rozdělování unijních dotací, aby s jejich pomocí mohly ztráty způsobené mimořádnými situacemi řešit.
Evropská unie má sice v zemědělství a ekologii velké ambice, pokrok se ale v oblasti udržitelnosti zatím zadrhává. Upozorňuje na to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podle které by měla EU provázat dotace s měřitelnými výsledky.
