Nový mandát Výboru regionů: V čele je Maďarka, Česko má čtyři nové zástupce
Evropský výbor regionů, který je unijní poradním orgánem a spojkou lokální úrovně v Bruselu, letos zahájil nový pětiletý mandát. Má nové vedení i některé členy.
Evropský výbor regionů, který je unijní poradním orgánem a spojkou lokální úrovně v Bruselu, letos zahájil nový pětiletý mandát. Má nové vedení i některé členy.
Na obnovu po povodních může Česko využít i peníze z evropského rozpočtu, konkrétně dotace z kohezních fondů nebo z fondu solidarity. Nebude jich ale moc a potrvá týdny, možná i měsíce, než se dostanou k potřebným.
Na obnovu po povodních může Česko využít i dotace z Evropské unie. Kolik by to mohlo být? Jak rychle budou k dispozici? A jaká je vůbec budoucnost unijních dotací? V podcastu Evropa zblízka odpovídá náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).
Česko se vstupem do Evropské unie v roce 2004 pevně ukotvilo v evropském demokratickém společenství. Stalo se také součástí jednotného vnitřního trhu a má přístup k evropskému financování, což se postupem času projevilo i na výkonu českého hospodářství.
Starostové a nezávislí (STAN) oznámili start kampaně a kandidátku do voleb do Evropského parlamentu. Lídryní bude Danuše Nerudová, nestranička, ekonomka a bývalá kandidátka na prezidentku. Na druhém místě je místopředseda STAN Jan Farský.
Desítky miliard eur. Tolik je Česko zvyklé čerpat v sedmiletých obdobích z evropské kasy. Za unijní dotace vznikají tisíce projektů. Tato čísla by se ale mohla v budoucnu zmenšit. Česko totiž prosperuje, a tak si pravděpodobně přijde na méně peněz.
Kohezní politiku EU, díky které míří do regionů dotace z evropského rozpočtu, nesmíme vnímat jako něco samozřejmého, říká pro EURACTIV.cz náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).
V červnu se do Karlových Varů sjedou evropští politici, zástupci unijních uhelných regionů a stakeholdeři. V rámci dvoudenního výročního „politického dialogu“ budou řešit proměnu uhelných regionů, na kterou Evropská unie vyčlenila extra dotace.
Jeden za všechny, všichni za venkov. Česká republika má svůj Venkovský pakt, který má dopomoct k tomu, aby se o budoucnosti českých obcí rozhodovalo odspoda. Jen strategie ale skutečný rozvoj venkova nezajistí.
Peníze z transformačního fondu k úspěchu nestačí, klíčové je jejich transparentní rozdělení a efektivní využití. Jedině tak se ze strukturálně postižených regionů mohou stát prosperující oblasti lákající k životu a podnikání.
Přechod na zelenou ekonomiku se v Česku přímo týká bezmála 25 tisíc a nepřímo odhadem 100 tisíc lidí. Právě kvůli nim potřebují uhelné regiony systematické změny. Fond spravedlivé transformace zapadá do širší škály aktivit, které nyní v krajích probíhají.
Do českých uhelných krajů brzy přitečou peníze z EU na tzv. spravedlivou transformaci. Tedy na to, aby zvládly odklon od uhlí. Kdo na peníze dosáhne? A co za ně bude moci v krajích vzniknout?
Jak nasměrovat dotační podporu tam, kde je skutečně potřeba? Evropská unie pro to má speciální prostředky, tzv. nástroje integrovaného územního rozvoje.
V polovině října se napůl v belgickém Bruselu a napůl online konal 19. ročník Evropského týdne regionů a měst, akce, kde si zástupci místních a regionálních samospráv z celé EU předávají zkušenosti a vize. Jaká důležitá témata se řešila tentokrát?
Český stát řeší řadu věcí, které by měl přenechat nižším úrovním. Chceme dát regionům větší roli, říká jeden z kandidátů koalice Pirátů a STAN do vlády Radim Sršeň. Pokud mě Vít Rakušan bude potřebovat, jsem připraven, dodává.
Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.
Sektor budov je energeticky náročný, podepisuje se jak na spotřebě energie, tak i na emisích. Investice do renovací mohou zabít hned dvě mouchy jednou ranou – pomohou ČR splnit její evropské závazky a zároveň popoženou českou ekonomiku vpřed.
Průzkum Evropského výboru regionů ukazuje, že více než dvě třetiny Evropanů mají pocit, že jejich lokální a regionální zástupci nemají dostatečně velký vliv na přijímaní rozhodnutí na úrovni Evropské unie. Jaká je jejich role v EU? A jak prosazují české kraje, města a obce v Bruselu své zájmy?