Země EU dnes schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru stejně jako dovoz ruské oceli a železa.
Mezi úředníky v Bruselu pracují zejména národnosti ze „starých“ členských států EU, systém zvýhodňuje především země jižní Evropy. Naopak Češi nebo Bulhaři nemají dostatečnou reprezentaci, což je problém při prosazování zájmů.
Předsednictví v Radě EU se chopila nová trojice – Francie, Česko a Švédsko. Francouzské předsednictví se chce zaměřit na posílení evropské soběstačnosti, musí ale posunout v před i otázky týkající se klimatu, digitálu či obrany. V létě pak předá štafetu Česku. Na čem se Francouzi s Čechy shodují?
Státy Evropské unie se shodly na společných principech, podle nichž by v budoucnu měly určovat minimální mzdy. Norma nepočítá se zavedením jednotné úrovně minimální mzdy pro celou Unii, stanovuje ale postup, jak by země měly dospět k její dostatečné výši.
Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas.
Státy EU se dnes v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Pátý soubor postihů se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu.
Národní plány obnovy téměř všech členských států EU se už dočkaly schválení, zapojení regionů při jejich implementaci ale nadále pokulhává. To může vést k neefektivnímu nebo neúplnému využití fondu obnovy. Problémem je také nedostatek času.
Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.
Opoziční politici míní, že vláda střet zájmů dostatečně neřeší, což může ohrozit čerpání peněz z unijního fondu obnovy. Sdělili to na dotaz ČTK v návaznosti na dnešní schválení českého Národního plánu obnovy ministry financí zemí EU.
Ministři financí zemí EU dnes odsouhlasili český Národní plán obnovy. Česko díky tomu může už v září dostat první část (až 13 %) ze 180 miliard korun, na něž má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Rozpočet pro české předsednictví v EU, které začne za necelý rok, ve výši 1,24 miliardy korun v některých položkách zřejmě nebude dostatečný, vláda proto v pondělí bude jednat o jeho navýšení o 200 milionů korun. Vyplývá to z hodnotící zprávy.
Zahraniční politika Evropské unie je podle některých kritiků příliš svázaná jednomyslným hlasováním, změnit to se ale v dohledné době asi nepodaří. Otázkou také je, jestli by většinové hlasování nezažehlo mezi státy ještě větší spory.
Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?
Velká část zemí Evropské unie podporuje posílení spolupráce s Izraelem včetně obnovení činnosti asociační rady řešící společná témata. Po jednání ministrů zahraničí členských států s jejich izraelským kolegou Jairem Lapidem to novinářům v Bruselu řekl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek.
Ve znamení snahy nasměrovat EU na cestu z pandemie nemoci covid-19 se neslo portugalské předsednictví Rady EU. Diplomaté se shodují, že Lisabon významně přispěl například k rychlému zavedení covidových cestovních certifikátů či spuštění mimořádného fondu obnovy.
Členské země Evropské unie dnes formálně schválily takzvaný klimatický zákon, který stanovuje závazná pravidla pro dosažení společných emisních cílů EU. Klíčová norma ekologické strategie EU určuje postup, jakým by měla Unie do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.
Uvnitř unijních institucí se pomalu rýsuje reforma tzv. jednotného evropského nebe, která má pomoct zefektivnit leteckou dopravu a snížit tak emise. Překážkou změn by mohl být „letecký nacionalismus“ některých členských států.
