Když Slovensko, Polsko a Maďarsko získají jasné záruky od Ukrajiny, jejich přístup ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí se může změnit. Na úvod jednání ministrů zemědělství v Bruselu to dnes uvedl český ministr zemědělství Marek Výborný.
Česká půda trpí a přestává být úrodná. Důvodem je mimo jiné eroze, která ohrožuje většinu zemědělských ploch v zemi. Nová pravidla mají zemědělce přimět hospodařit tak, aby půdu před erozí lépe chránili, podmínky jsou však příliš náročné.
Evropské volby se blíží a následující měsíce rozhodnou o tom, jak se klíčová priorita aktuální Evropské komise a Evropského parlamentu – Zelená dohoda – propíše do budoucnosti zemědělství a potravinářství.
Dopady změny klimatu se nevyhýbají ani zemědělství, nejde ale pouze o sucho ohrožující úrodu. Jaké vlivy vědci pozorují? A může mít měnící se klima i pozitivní dopady? Odpovídá vědec Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit.
Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?
Ukončení používání syntetických pesticidů, obnova biodiverzity a podpora menších farem. Tři cíle, které si stanovila evropská občanská iniciativa s názvem „Zachraňme včely i farmáře“.
Přestože jsou dopady klimatických změn výraznější v rozvíjejících se zemích než v těch rozvinutých, problémy se postupně přesouvají i do Evropy. Oproti chudším zemím ty bohatší mají výhodu v tom, že disponují experty, srovnává v rozhovoru zemědělský expert.
Půda je pod stále větším tlakem vlivem globálních klimatických změn, nevhodnými způsoby zemědělství a lesnictví nebo plýtváním potravinami. Nová zpráva IPCC proto radí, jak zmírnit vliv člověka na krajinu. Svůj podíl mohou hrát i evropské zemědělské dotace.
Sucho, nedostatek mladých lidí v zemědělství, ale také politická odpovědnost za dnešní stav českého venkova. Právě o těchto problémech hovořila redakce EURACTIV.cz s Františkem Havlátem.
České zemědělství je pod vlivem silného lobby agrárních korporací. Jak problému čelit? Odpovídá poslanec Pirátské strany a člen zemědělského výboru Jan Pošvář.
Vedra střídají krátké přívalové deště, půda nezvládá zadržovat vodu a celou zemi sužuje sucho. Problému si všímá také Brusel. Čeští europoslanci vidí řešení i v evropských dotacích, ať už na nové přehrady, nebo třeba na obnovu rybníků.
Víc jak polovina zemědělské půdy je v ČR ohrožena vodní erozí. Řešením může být používání vhodných technologií, střídání plodin nebo navrácení organické hmoty zpět do půdy. Odborníci dále doporučují více motivace nebo podporu od státu či EU.
Pokud se nepřijmou okamžité kroky proti degradaci půdy, bude to mít vážné následky pro celé lidstvo, upozorňuje nová vědecká studie.
Jaké povědomí mají Češi o změně klimatu a jaké dopady změny klimatu očekávají? Jaká opatření upřednostňují zavést a jsou ochotni přijmout zvýšení cen zboží v důsledku zavedení opatření na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu? Jaké rozdělení nákladů na ochranu klimatu jim připadá spravedlivé?
Zemědělci nejsou zodpovědní za erozi půdy. Problémy vycházejí z celé řady faktorů, mezi kterými je i betonování krajiny či změna klimatu.
