Spojené státy a Evropská unie se dostávají na pokraj obchodní války, ve které ochranářská opatření z jedné strany reagují na kroky strany druhé. Aktuálně jde o dovoz evropských automobilů do USA.
Evropská opatření proti americkým clům na dovoz hliníku a oceli vstoupí v platnost tento pátek. Podle EU je vše v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. K podobným krokům se odhodlalo Mexiko a Kanada.
Americká cla na ocel a hliník by se českého průmyslu výrazně dotknout neměla. Panují ale obavy z přetížení evropského trhu levnou ocelí především z Číny, ale i z amerických cel na dovoz evropských automobilů. EU v obou případech chystá protiopatření.
Spojené státy chtějí podle prezidenta Trumpa spravedlivý přístup k obchodní politice. Nyní prý partneři Ameriku využívají. Odmítl se připojit ke společnému prohlášení G7, která chce bojovat s protekcionismem a modernizovat WTO. EU za výsledky summitu stojí.
Spojené státy rozšiřují seznam čínského zboží, na které mají být uvalena cla. EU se snaží obchodní válku zažehnat a vyzývá, aby se spory řešily v rámci Světové obchodní organizace.
Prezident Donald Trump rozhodl o prozatímním odkladu uvalení cel pro dovoz oceli a hliníku na EU a některé další země. Výjimka platí do 1. května.
S americkým ministrem obchodu Rossem bude příští týden jednat eurokomisařka pro obchod Malmströmová. Prezident Trump tvrdí, že EU Spojené státy ekonomicky zneužívá. Chce také, aby Evropané posilovali své vojenské kapacity.
Sobotní jednání mezi eurokomisařkou Malmströmovou a americkým obchodním zmocněncem Lighthizerem byla sice „upřímná“, ale Brusel stále nemá jasno v tom, jak budou Spojené státy udělovat výjimky od nových cel na dovoz oceli a hliníku.
Spojené státy americké jsou největším světovým dovozcem oceli. Se zavedením cel na dovoz oceli a hliníku hrozí, že exportéři přesměrují své výrobky do Evropy. Toho se obávají české podniky, pro které je EU stěžejním trhem.
Evropští oceláři varují před ztrátou pracovních míst kvůli americkým clům na dovoz oceli. EU se chce s Washingtonem dohodnout na výjimce. V případě nutnosti prý ale americký krok napadne u Světové obchodní organizace. Odcházející Británie chce v této věci s EU spolupracovat.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na zvýšení cel pro dovoz oceli a hliníku může vyvolat obchodní válku, ze které USA nevyjdou jako vítěz, varují obchodní partneři a mezinárodní instituce. Zbude podle nich spíše mnoho poražených.
Evropská unie a USA jsou na pokraji obchodní války. Trump o víkendu pohrozil, že zavede daně na dovoz aut z EU.
Evropské unii se podařilo vyjednat ambiciózní obchodní dohodu s Japonskem. Vzniknout by tak mohla největší zóna volného obchodu na světě. Problémem ale zůstávají neshody ohledně ochrany investic a řešení investičních sporů. Na stole pak i nadále zůstává dohoda o volném obchodu s Vietnamem.
Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.
Lídři zemí jihoamerického bloku Mercosur se shodli, že chtějí výrazně posílit svou účast na mezinárodním obchodě. Prvním krokem má být rychlé vyjednání obchodní dohody s EU. Podle odborníků jsou však tyto plány příliš ambiciózní.
Dosud se zdálo, že dohody o volném obchodu jsou kvůli novému americkému prezidentovi u ledu. Je ale možné, že se Donald Trump v blízké době k vyjednávání liberálních obchodních dohod opět vrátí, a to zejména pod tlakem amerického byznysu. Velkou neznámou zůstávají i jeho snahy o daňové reformy, které mohou mít na americkou ekonomiku neblahý vliv.
Vyjednávání obchodních dohod mezi EU a třetími zeměmi má pomoci jak státům, tak firmám v jednotlivých regionech členských zemí. Pokud však podnikatelé chtějí prorazit na trzích mimo Unii, musí vyrábět výrobky s přidanou hodnotou. České prostředí je však z velké části spíše montovnou západních společností. A místní podmínky jim cestu příliš neusnadňují.
Německo, Francie a Rakousko zavádějí nová pravidla pro minimální mzdu. Vztahují se na domácí i zahraniční pracovníky včetně řidičů mezinárodní dopravy. Podle Jany Radové, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu a dopravy ČR v Bruselu, jsou tato pravidla diskriminační a souvisí s chystanou revizí směrnice o vysílání pracovníků.
