Zemědělci a potravináři upozorňují, že dekarbonizace sektoru musí být ekonomicky udržitelná, administrativně zvládnutelná a férová vůči globální konkurenci – a že současný systém podpory prostřednictvím společné zemědělské politiky EU není dostatečný.
Evropská unie se po týdnech jednání dohodla na zjednodušení společné zemědělské politiky – tedy pravidel, podle kterých evropští zemědělci hospodaří a získávají dotace.
Mimoevropské země nejsou svazovány stále náročnějšími regulacemi a požadavky Green Dealu, proto jsou schopny vyrobit zeleninu levněji, často ale také mnohem méně ohleduplně k životnímu prostředí a k lidem, říká v rozhovoru Monika Nebeská.
Evropští zemědělci, kteří chtějí čerpat veřejné dotace z rozpočtu Evropské unie (EU), musí plnit přísná environmentální opatření. Ministerstvo zemědělství ČR nyní žádá EU o další dočasnou výjimku, díky níž by se mohla opatření zmírnit.
Evropská komise si chce na podzim posvítit na životní podmínky zvířat a součástí nové legislativy by měl být plošný zákaz klecových chovů. Česko by se mohlo stát lídrem v oblasti revize legislativy.
Je společná, a přece rozdílná. Nová evropská zemědělská politika vzbuzuje emoce, přitom by měla sloužit všem zemědělcům bez ohledu na obor podnikání či velikost pozemků, které obhospodařují. Tak jednoduché to ale není.
Jak se daří českým potravinářům? V čem jsou dobří a v čem vidí největší výzvy? A jak se daří českému zemědělství adaptovat na klimatické změny? Server EURACTIV.cz přináší odpovědi, které zazněly z úst zemědělců z Královéhradeckého kraje.
Čeští zemědělci a potravináři produkují kvalitní a bezpečné potraviny. Narážejí však na čím dál silnější a levnější konkurenci z ostatních zemí. Pomoci jim mohou především spotřebitelé a také spravedlivé podmínky napříč zeměmi.
S klimatickou změnou se pojí další velká krize, a to hrozící nedostatek potravin. Zemědělství však může s řešením této výzvy pomoci, a to šlechtěním nových odolných odrůd. Sledujte reportáž z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy.
Evropský rozpočet počítá s přidělením speciální finanční podpory mladým zemědělským podnikatelům. Jaké platby mohou mladí zemědělci očekávat?
Česká republika by chtěla získat od Evropské unie speciální podporu pro tuzemské zemědělce, aby jim pomohla čelit dovozu ukrajinského obilí a dalších produktů. Evropská komise chce ale finanční injekci dát pouze těm zemím, které s Ukrajinou přímo sousedí.
Pokud zemědělec začne provozovat ekologické zemědělství, půda se zregeneruje až za několik let. Výsledky se tedy dostaví třeba až po deseti letech, říká ekologický zemědělec Martin Hutař. Více v reportáži z ekologické farmy PROBIO.
Zemědělské dotace přinesou v následujících letech evropským farmářům zhruba 336 miliard eur. Stále větší podpora je věnovaná zemědělcům, kteří myslí na životní prostředí. Dotace ze všech farmářů ekologické zemědělce ale neudělají, zní od těch českých.
Jak se daří rozvíjet ekologické zemědělství v České republice? Blíží se země ke splnění evropských cílů pro toto odvětví? Na jaké bariéry místní farmáři narážejí a jaké jsou jejich zkušenosti s dotačním systémem?
Evropská unie si již několik let láme hlavu s tím, jak navrátit do přírody opylovače. Užitečný hmyz totiž rychle mizí, čtyři z pěti kvetoucích rostlin jej přitom potřebují. Klíčový je i pro produkci potravin a budoucnost zemědělského sektoru.
Zemědělská společnost Hořanská a.s. má jasno. Chce snížit spotřebu energie a omezit vlastní uhlíkovou stopu. Rozhodla se tak nejen kvůli ochraně klimatu a přírody, ale i z ekonomických důvodů. Více v reportáži přímo z farmy.
Evropská populace stárne, což má obrovský dopad na udržitelnost celé ekonomiky. Situace je obzvláště kritická v sektoru zemědělství – zemědělců ubývá a mladá generace nemá o obor zájem. Farmářskou praxi mají spojenou s náročnou prací, nízkými výdělky a nestabilní budoucností.
