Slovenská Skalica a okolní region láká české turisty na víno i cyklistické stezky. Na svůj rozvoj může oblast čerpat peníze z EU fondů. Obce však narážejí na složité kontrolní mechanismy, které je mohou od projektů odrazovat, upozorňuje Michal Čunderlík.
Jak se daří Jihomoravskému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Slovenskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a jak se osvědčila přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu?
Přestože jsou Češi a Slováci „sousedé bez hranic“, evropské finanční prostředky na přeshraniční spolupráci se jim velmi hodí. Právě díky nim se rozvíjí zázemí kolem Baťova kanálu, cyklotrasy nebo vinařská kultura.
Příhraniční regiony jsou ekonomicky zaostalejší než centrální části zemí. Mají proto k dispozici speciální finanční prostředky z fondů EU. Jak je využívají v Jižních Čechách, aby do regionu přilákali turisty? Sledujte reportáž.
Univerzity z Česka i Rakouska nabízejí chovatelům ryb a zemědělcům své vědecké poznatky. Díky tomu mohou podnikatelé hospodařit ekologičtěji a s vyššími výnosy. Na vzestupu je například inovativní akvaponie.
Spolupráce s rakouskou a německou záchrannou službou funguje skvěle, zatím se ale bohužel nedaří dohodnout s Polskem, říká Marek Slabý. V Česku se podle něj musí financování záchranné služby upravit tak, aby příliš velké břímě neleželo na krajích.
Zájem a poptávka po různých zdravotnických službách je v česko-rakouském příhraničí vysoká. Nabídku a kapacity potřebujeme rozšířit, využít na to evropský dotační program Interreg ale nyní nejde, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Kerstin Kolm z iniciativy Healthacross.
Jsou od sebe pár kilometrů, dělí je ale česko-rakouská hranice. S rozvíjením spolupráce napříč evropskými zeměmi pomáhá příhraničním regionům unijní dotační program Interreg. Aktivity zbrzdila pandemie, paradoxně i ve zdravotní spolupráci.
Jak se daří Jihočeskému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Rakouskem? Jaké projekty se v regionu rozvíjí a jak se osvědčila přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotnictví?
Ze speciálního fondu EU zamíří do českých uhelných krajů zhruba 40 miliard korun. Podle analýzy rizik ale hrozí, že tuzemsko prostředky nestihne vyčerpat.
Česko si v indexu digitální výkonnosti DESI meziročně pohoršilo, v digitalizaci chce ale výrazně pokročit, proto vzniká i nová Digitální a informační agentura. Jak hodlá Česko překonat špatnou pověst, kterou má v oblasti digitalizace? V podcastu odpovídá Jan Míča.
Rok 2023 je Evropským rokem dovedností, odborné vzdělávání a prohlubování dovedností by se tak mělo stát centrem pozornosti. Jedním z hlavních cílů je prohloubení spolupráce mezi školami a podnikatelským sektorem, kam proudí i peníze z fondů EU.
Evropské peníze drží české zdravotnictví nad vodou. Pomáhají při stavbě nových pavilonů nemocnic a modernizaci přístrojů, zvyšují kybernetickou odolnost, rozvíjí výzkum nebo financují péči v domovech pro seniory. A bude to tak i nadále.
Ztráta 6,3 miliardy eur z evropských kohezních fondů. Tak zní ortel pro Maďarsko, který 16. prosince stvrdili písemnou procedurou v Radě jeho evropští kolegové.
Evropská unie se mnohdy stává terčem kritiky pro svoji náročnou byrokracii a těžkopádné rozhodování. Není divu, uřídit požadavky sedmadvaceti členských států není jednoduchý úkol a schválení jakékoliv legislativy vyžaduje čas a vůli najít kompromis.
Projekty jsme ještě formálně nepodpořili, pokud tam budou nějaké rizikové věci, tak budou muset být nahrazeny jinými projekty, říká ke kritizovaným strategickým projektům na spravedlivou transformaci náměstek pro řízení sekce ekonomiky životního prostředí na MŽP Jan Kříž.
Rozpočty evropských zemí se potýkají s dopady ruské agrese a inflací. V ohrožení jsou i projekty financované z evropských fondů, jejichž původní rozpočet kvůli vysokým cenám materiálu dnes už nestačí. Unie proto reaguje balíčkem FAST-CARE, je za ním i česká stopa.
