S rokem 2021 odstartuje nové programovací období. ČR nyní rozhoduje o tom, jak prostředky z fondů využije. Již v říjnu se objevila informace, že ČR chce posílit podporu infrastrukturních projektů na úkor těch sociálních. S tím ale nesouhlasí ani dotčené organizace, ani ministerstvo práce.
Kraj Vysočina se potýká s odlivem mladých a vzdělaných lidí. Zabránit tomu chce nejen krajský úřad, ale také místní zaměstnavatelé či vysoká škola. Společně pracují na řadě projektů, jejichž cílem je negativní trend zastavit a přilákat do regionu odborníky. Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.
Nízký zájem firem o aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, slabá vědecko‑výzkumná základna, nízká inovační výkonnost či nedostatek lidských zdrojů. Tak se dají shrnout slabé stránky Kraje Vysočina. Ke zlepšení situace chce přispět místní vysoká škola.
S nedostatkem odborných učitelů na Vysočině by mohla pomoct speciální stipendia pro absolventy, myslí si nový radní pro školství a ICT Jan Břížďala. Do výuky chceme dostat více expertů z praxe, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Kraj Vysočina se dlouhodobě potýká s odlivem mladých a vzdělaných lidí, zejména do Prahy a do Brna. O kvalifikované zaměstnance je totiž zájem v celé zemi a v metropolích panují lepší platové podmínky. Kraj se přesto nevzdává a snaží se odborníky přilákat.
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Kraji Vysočina fondy využívat a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
Do Česka putují každoročně miliardy korun z evropských fondů, které mají pomoci místním regionům řešit strukturální problémy. Redakce EURACTIV.cz se v rámci projektu Proměny českých regionů vydává do českých krajů, kde s regionálními aktéry diskutuje o tom, zda dotace plní svůj účel a v čem regionům pomáhají.
Evropské fondy budou v následujících letech směřovat zejména do vědy, výzkumu a moderních technologií. Jaké příležitosti a výzvy z toho vyplývají pro Jihomoravský kraj? Sledujte debatu serveru EURACTIV.cz se zástupci Jihomoravského kraje.
V Brně vzniklo výjimečné vědecké prostředí, které láká výzkumníky z celé Evropy. Jak se mu to podařilo? Svůj podíl na tom má místní vědecké centrum, na jehož vzniku se dohodly brněnské univerzity a výzkumné instituce. Podle ředitele Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Jiřího Nantla z toho může těžit nejen město, ale také celý kraj.
V Brně vzniklo výjimečné vědecké prostředí, které láká výzkumníky z celé Evropy. Podle ředitele Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Jiřího Nantla (ODS) z toho může těžit nejen Brno, ale také celý kraj.
Mrtvice je rychlá, náš výzkum je rychlejší. S tímto sloganem začal v létě fungovat brněnský klastr akademiků a průmyslu, který má v plánu zjednodušit boj s touto rozšířenou chorobou.
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Jihomoravskému kraji fondy využívat a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
Inteligentnější Evropa. Právě to je jeden z hlavních cílů Evropské unie pro následující roky. Pro Brno i Jihomoravský kraj to znamená velkou příležitost, evropské fondy totiž poputují zejména do vědy, výzkumu a moderních technologií.
Řečí čísel platí, že ČR z evropského rozpočtu dostává více, než do něj odvádí. Významnou měrou se na tom podílí evropské fondy, ze kterých bylo jen mezi lety 2015-2017 v ČR financováno více než 40 % veřejných investic. Přestože tyto peníze proudí z Bruselu, se státním rozpočtem úzce souvisejí a ovlivňují jeho podobu.
Více než 4 miliardy korun z mimořádného nástroje REACT-EU chce česká vláda využít na „kabiny pro sportovce“. Rozhodnutí vlády nyní čelí kritice ze strany krajských hejtmanů.
Medicína za posledních dvacet let prodělala velký vývoj, umí vyléčit spoustu těžkých onemocnění, všechny pacienty ale uzdravit nedokáže. Na řadu pak přichází paliativní péče, jejímž úkolem je zmírnit těmto nemocným bolesti − ať už fyzické, nebo duševní.
V Česku ročně umírá přes 100 tisíc lidí, více než polovina z nich zemře v nemocnicích, zatímco necelých 30 procent doma či v zařízení sociálních služeb. Podle průzkumů si však téměř 80 procent Čechů přeje zemřít doma. Paliativní péče by to pacientům mohla umožnit, její dostupnost se zvyšuje i díky evropským fondům.
Na jednom se Evropská komise, Rada i Evropský parlament shodnou – čas na dohodu o novém dlouhodobém rozpočtu se velice rychle krátí. Nejintenzivnější debata probíhá o nových vlastních zdrojích EU, především o dani z finančních transakcí.
