Umí Česko čerpat dotace?
S koncem letošního roku končí lhůta pro vyčerpání dotací na roky 2014-2020. Pokud tedy Česko o zbývající peníze nechce přijít, musí je utratit. Čísla naznačují, že se mu to podaří.
S koncem letošního roku končí lhůta pro vyčerpání dotací na roky 2014-2020. Pokud tedy Česko o zbývající peníze nechce přijít, musí je utratit. Čísla naznačují, že se mu to podaří.
Stará slévárenské hala v Kopřivnici dostala nové využití. Své prostory nyní poskytuje Muzeu nákladních automobilů Tatra. Na projekt přispěly fondy EU. Více v reportáži.
Moravskoslezský kraj sousedí s polským Opolským a Slezským vojvodstvím. Hranice, která je dělí, ale díky schengeskému prostoru jako by vůbec neexistovala.
Evropský dotační program poskytne česko-bavorskému pomezí v následujících sedmi letech 20 milionů eur na ochranu životního prostředí a klimatu. Peníze mohou podpořit mimo jiné rozvoj Českého lesa, který čelí klimatické krizi.
Město Plzeň se adaptuje na změny klimatu. Řeky mají sloužit jako chladící systémy města a jejich okolí se postupně mění v rekreační zóny pro obyvatele. Jak vypadají již hotové projekty, jaké jsou plány do budoucna a jakou roli hrají evropské fondy? Sledujte reportáž.
Konec uhlí, obnova krajiny, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přesměrování průmyslu na sektory šetrnější k životnímu prostředí. To vše mají před sebou české uhelné kraje.
Bezprecedentní krize si žádá bezprecedentní řešení. Evropský rozpočet nabobtnal o nové fondy, které mají pomoci členským státům zvládnout pandemii covid-19. Česku se tak otvírá jedinečná příležitost porazit krizi a přidat se do spolku bohatých států.
Praha bere boj s klimatickými změnami vážně, na projekty dohlédne „koordinátor modrozelené infrastruktury“, říká primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Hlavnímu městu se zkomplikoval přístup ke klasickým evropským fondům, vyhlíží ale jiné příležitosti.
Každá krize je příležitostí ke změně. Evropa už několikrát dokázala, že se umí poučit a odrazit ode dna. Naděje tkví v chytrých investicích, které povedou k modernizaci ekonomiky a k opětovnému nastartování hospodářského růstu.
Projekty v příhraničí mají svá specifika, pravidla i vlastní fond. Stále více se ale podobají těm spolufinancovaným z kohezních fondů, což může někdy přinášet komplikace. Shodují se na tom koordinátoři i realizátoři projektů na českých hranicích.
Zástupci hlavního města Prahy tvrdí, že nově nastavená pravidla čerpání financí z evropských fondů jsou pro ni nevýhodná. Je tomu skutečně tak? Odpověď není vůbec jednoduchá.
V ČR se investují nemalé prostředky do výzkumných, vzdělávacích a inovačních projektů. O postavení českého vzdělávání a výzkumu v EU i o činnosti kanceláře CZELO redakce mluvila s její vedoucí Lenkou Procházkovou.
EU letos oprášila pilíř sociálních práv z roku 2017 a přišla s ambiciózním plánem, jak jej převést do praxe. Česká vláda mezitím oproti minulým letům „seškrtala“ Evropský sociální fond, který má nové priority pomoci zafinancovat. Zdrojů je však v současném období vícero.
Přestože koronavirová pandemie zabránila realizaci většiny sousedských aktivit, pevné vazby nezpřetrhala. Jak se se současnými výzvami kraje potýkají? Sledujte debatu uspořádanou portálem EURACTIV.cz.
Jihočeský kraj spolupracuje s Rakouskem na celé řadě přeshraničních projektů. Jeden z nich pomáhá připravit středoškolské studenty ekonomických oborů na budoucí podnikání doma i za hranicemi.
„Jsem připraven peníze z evropských fondů nikoli rozházet, ale velmi cíleně je použít pro dobro Jihočechů i celé krajiny,“ tvrdí náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro životní prostředí, regionální rozvoj a cestovní ruch František Talíř (KDU-ČSL).
Památky i muzea jsou sice kvůli koronavirové pandemii uzavřené, řada z nich ale tuto přestávku využila ke své revitalizaci. Některé z nich za přispění evropských fondů.
Přeshraniční spolupráce prohlubuje sousedské vztahy a bourá přetrvávající hranice napřič EU. Nejinak je tomu i v jižních a západních Čechách. Koronavirová pandemie sice na přeshraniční vztahy tvrdě dopadla, v dlouhodobém horizontu je ale nenarušila.