Sucho, nedostatek mladých lidí v zemědělství, ale také politická odpovědnost za dnešní stav českého venkova. Právě o těchto problémech hovořila redakce EURACTIV.cz s Františkem Havlátem.
Na venkově chybí občanská vybavenost, infrastruktura a lidé ochotní zde pracovat. Pomoci mu mohou snížení administrativní zátěže pro podnikatele, ale i moderní technologie.
Stropy pro dotace a více peněz na ekologická opatření. Právě tak si zemědělský výbor Evropského parlamentu představuje zemědělskou politiku EU po roce 2020.
Česko zažívá v posledních letech „bio boom“. Obchody nabízejí vše od bioananasu až po biozelí a zájem lidí o potraviny se zelenou značkou se postupně zvyšuje.
Vystudoval politologii a začal pracovat na Úřadu vlády, kde měl na starosti programy pro školy, jako jsou například veřejné akce či dny otevřených dveří. Poté, co nastoupil do vlády Andrej Babiš, se Petr Musil rozhodl odejít na venkov.
Celoevropská debata o reformě společné zemědělské politiky EU jede na plné obrátky. Účastní se jí i ČR, která má pro vyjednávání svou jasnou prioritu – zajistit českým zemědělcům co nejvyšší dotace.
„V současném zemědělství je třeba se zaměřit na využívání nových technologií a robotů, kteří dokážou výrazně ulehčit a zefektivnit náročnou práci,“ říká majitel rodinné farmy v Peršíkově Jan Frühbauer.
Jídelníček českých spotřebitelů se mění. Začínají se více zajímat nejen o regionální produkty, ale postupně objevují i kouzlo tzv. prodeje ze dvora.
Úspěšný příběh rakouského venkova spočívá mimo jiné v tom, že veřejnost má o svých vesnicích a zemědělcích dobré mínění. Rakušané si uvědomují, jak je venkov pro celou zemi důležitý, a proto jej navštěvují.
Kousek od Roudnice nad Labem leží vesnice Židovice, která má zhruba tři stovky obyvatel. Na první pohled nijak výjimečná obec, na ten druhý ovšem zjistíte, že v ní jsou v početní převaze pštrosi oproti lidem. Nachází se zde totiž rodinná farma Lukáše Krejného, jemuž na jeho vlastním pozemku běhá téměř 400 nelétavých afrických opeřenců.
Zavedení limitu na evropské dotace pro farmáře by podle ředitele společnosti Zdobnice Josefa Duška mělo negativní vliv na zaměstnanost na českém venkově i na stav krajiny. Jeho zemědělský podnik by kvůli tomu musel výrazně omezit své podnikání.
Češi snědí 2000 tun pstruhovitých ryb za rok. Farmářům čerpajícím zemědělské dotace však podle jejich slov ztěžují práci nesmyslně prováděné audity. „Auditoři se zaměřují na banality, a ne na kontrolu efektivního využití prostředků,“ říká Martin Junek, který rozjel v Kořenově ve staré továrně velkochov ryb.
Hospodaření založené na moderních technologiích přináší zemědělcům méně nákladů a více výnosů. Češi patří v tomto směru ke světové špičce.
Zjednodušování formou omezení kontrol nebo náhrada principu greeningu takzvanými ekoschématy. Novinky, které může přinést reformovaná společná zemědělská politika EU, o jejímž současném vyjednávání redakce hovořila s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Sekáčem.
Komu patří český venkov? Právě na tuto otázku se pokusili odpovědět účastníci kulatého stolu, který se konal v prosinci v Hradci Králové.
Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy, které vedou k její degradaci. Proto ochrana půdy a životního prostředí je jedním z cílů SZP po roce 2020.
Modernizace melioračních zařízení může pomoci české půdě uchovávat potřebnou vláhu. Řada lidí by ale podzemní stavby nejraději rušila, což je chyba, říká Zbyněk Kulhavý z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd, v.v.i..
Opožděné platby nebo zrušení objednávky na poslední chvíli – právě to jsou příklady nekalých praktik uplatňovaných obchodními řetězci vůči zemědělsko-potravinářským producentům. V EU budou i díky snaze ČR zcela zakázány.
