Mocenský pakt Zeman-Babiš funguje již několik let a vznikl to proto, že jsou si navzájem velmi užiteční, říká pro EurActiv.sk profesor politologie z brněnské Masarykovy univerzity.
Poslední dobou se zdá, že Bruselu se narodilo zlé dvojče. Je strašlivé, přísné a chová se jako velmoci z minulých staletí. Hledáme proto hrdiny sociálních sítí, kteří se nebojí cenzury a pomohou nám ten zlý Brusel pochopit.
Ptali jsme se prezidentských kandidátů, co si myslí o referendu k českému členství v EU.
Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička by podle svých slov rád volil v prezidentských volbách Jiřího Drahoše, Michala Horáčka, nebo Pavla Fischera. Uvažuje prý takticky a chce, aby rozdíl mezi Zemanem a jeho soupeřem nebyl po prvním kole příliš velký. Zemanovi vyčítá nesplněné sliby.
Jednotlivé strany si musí zodpovědět otázku, zda chtějí hrát s panem Okamurou jeho hru. Občanští demokraté to dělat nebudou, říká europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS). Co očekává od Andreje Babiše a jak se dívá na prezidentskou kandidaturu Mirka Topolánka?
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
Po zkušenosti s červnovým rozhodnutím Britů vyvstaly obavy, že podobná referenda se budou v brzké době objevovat i v jiných zemí Unie. Je sice pravda, že euroskeptické nálady sílí, nicméně vystupování dalších zemí z EU je nepravděpodobné. Předvolební debaty se tak v příštím roce budou točit spíše kolem migrace či eurozóny.
Hlavním evropským tématem minulého týdne byl nový energetický balíček, který má vést EU ke společné energetické unii. Pozornost si však zaslouží i výsledky referenda v Itálii, prezidentské volby v Rakousku či nová pravidla pro roaming v EU.
Minulému týdnu zcela jistě vévodily americké prezidentské volby. Nicméně zvolení Donalda Trumpa nebylo jedinou událostí, která stojí za zmínku. Pobaltím totiž v minulých dnech otřásly politické změny a sjednocení Kypru je o krok blíže. Stejně tak přišla opět na řadu otázka přerozdělovacího mechanismu, který má pomoci řešit migrační krizi.
