Přestože přeshraniční program Interreg nelze přímo využít na energetickou transformaci Polska a Česka, projekty musí být ekologické a využívat obnovitelné zdroje. To celé věci pomáhá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Bogdan Kašperek, který řídí polskou část Euroregionu Těšínské Slezsko.
Jak se daří Moravskoslezskému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Polskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a jak se osvědčila přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu?
Jedno Slezsko – dvě země. Právě tak se profiluje Euroregion Silesia, který se rozkládá na severu Moravskoslezského kraje. V regionu v rámci přeshraniční spolupráce s polskými partnery vzniká řada projektů, z kdysi „černého regionu“ se tak stává turisticky vyhledávaná oblast.
Evropská unie posílá státům peníze na podporu přeshraniční spolupráce. Zatímco dříve se žádosti o dotace vyřizovaly na papíře, nově už bude možné je zpracovávat elektronicky, konstatuje Jana Smutná.
Zrekonstruované vinné sklepy, nové stezky pro pěší a opravený vinohradnický dům. To všechno bude patřit mezi nová turistická lákadla česko-slovenského příhraničí.
Univerzity z Česka i Rakouska nabízejí chovatelům ryb a zemědělcům své vědecké poznatky. Díky tomu mohou podnikatelé hospodařit ekologičtěji a s vyššími výnosy. Na vzestupu je například inovativní akvaponie.
Spolupráce s rakouskou a německou záchrannou službou funguje skvěle, zatím se ale bohužel nedaří dohodnout s Polskem, říká Marek Slabý. V Česku se podle něj musí financování záchranné služby upravit tak, aby příliš velké břímě neleželo na krajích.
Zájem a poptávka po různých zdravotnických službách je v česko-rakouském příhraničí vysoká. Nabídku a kapacity potřebujeme rozšířit, využít na to evropský dotační program Interreg ale nyní nejde, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Kerstin Kolm z iniciativy Healthacross.
Jsou od sebe pár kilometrů, dělí je ale česko-rakouská hranice. S rozvíjením spolupráce napříč evropskými zeměmi pomáhá příhraničním regionům unijní dotační program Interreg. Aktivity zbrzdila pandemie, paradoxně i ve zdravotní spolupráci.
Hranice jsou sice dnes otevřené, v myšlenkách lidí ale stále existují bariéry, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Veronika Hofingerová. Evropské programy typu Interreg mají podle ní velký efekt a daří se jim historicky znevýhodněné regiony měnit k lepšímu.
Jazykové, historické či ekonomické bariéry a jejich postupné odstraňování často spoluutvářejí přeshraničí více než samotné instituce. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu česko-polsko-německo-rakouského pohraničí.
Prosazování společných zájmů v EU, čerpání unijních financí z nového programového období a společný boj s aktuálními i budoucími přeshraničními výzvami. Tři důvody, proč se euroregiony ležící na českých hranicích rozhodly založit svou asociaci.
Přestože koronavirová pandemie zabránila realizaci většiny sousedských aktivit, pevné vazby nezpřetrhala. Jak se se současnými výzvami kraje potýkají? Sledujte debatu uspořádanou portálem EURACTIV.cz.
Jihočeský kraj spolupracuje s Rakouskem na celé řadě přeshraničních projektů. Jeden z nich pomáhá připravit středoškolské studenty ekonomických oborů na budoucí podnikání doma i za hranicemi.
Přeshraniční spolupráce prohlubuje sousedské vztahy a bourá přetrvávající hranice napřič EU. Nejinak je tomu i v jižních a západních Čechách. Koronavirová pandemie sice na přeshraniční vztahy tvrdě dopadla, v dlouhodobém horizontu je ale nenarušila.
Mrzí mě, že se často setkávám s názorem, že my jako malá země v EU nic nedokážeme. Myslím si ale, že bychom měli úplně změnit mentalitu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz vicehejtman Jihočeského kraje František Talíř.
Vzájemná závislost mezi regiony různých států je silnější a významnější, než se zdá. Potvrdila to pandemie koronaviru.
Přeshraniční zdravotní péče nabírá v době koronavirové pandemie na významu. Česko zatím nabídky ze zahraničí na pomoc s předáváním těžce nemocných pacientů nepřijalo, přesto se už na budování spolupráce ve zdravotnictví napříč hranicemi podílí.
