Jsem přesvědčen, že stejně jako Polsko i Česko bude brzy dávat na obranu 2 % HDP, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. V ohrožení je tak i přijetí nových emisních závazků.
Evropská komise by v případě pokračování rozpočtové krize, kdy Budapešť a Varšava blokují dohodu o budoucí podobě unijních financí, mohla připravit mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám bez Maďarska a Polska. Novinářům to řekl vysoce postavený činitel unijní exekutivy, podle něhož Brusel považuje vynechání Budapešti a Varšavy za krajní a dočasnou variantu.
Evropská komise Ursuly von der Leyenové má za sebou první rok. Jak si zatím vedla?
Maďarsko a Polsko trvají na svém, veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu obnovy považují za nutné. Kvůli zablokovaným jednáním sílí v řadách Evropské lidové strany (EPP) hlasy volající po vyloučení členů hnutí Fidesz maďarského premiéra Orbána.
Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament dnes vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury.
Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.
Po maďarském a polském vetu unijního víceletého rozpočtu kvůli provázání financí s dodržováním vlády práva budou evropští lídři v následujících dnech hledat z patové situace cestu ven. Pokud se totiž evropské státy neshodnou, hrozí Unii rozpočtové provizorium. Obě strany si však zatím stojí za svým.
Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet.
Maďarsko a Polsko zablokovaly při dnešním jednání zástupců zemí Evropské unie přijetí rozpočtu na období 2021-2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu.
Maďarsko pohrozilo vetováním rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027, informovala dnes agentura Reuters. Vládě premiéra Viktora Orbána vadí záměr podmínit vyplácení peněz z evropských fondů dodržováním principů právního státu. Podobný přístup má Polsko.
Evropský parlament a Rada se v rámci trialogu dohodly na podobě mechanismu, podle kterého mohou unijní země porušující principy právního státu přijít o prostředky z evropských fondů. Obava, že nový nástroj na ochranu finančních zájmu EU bude bezzubý se potvrdila pouze částečně.
Pokud se EU na podobě nového víceletého finančního rámce neshodne do konce roku, může nastat rozpočtové provizorium. To podle ekonoma Petra Zahradníka sice nepředstavuje tak vážný problém jako u národních rozpočtů, dobrou zprávou by ale nebylo.
Více než tři čtvrtiny obyvatel zemí Evropské unie podporují myšlenku, aby unijní instituce spojily čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Nejnižší podporu ze všech států má tato podmíněnost u Čechů.
Podle české ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) není zpráva Evropské komise o stavu právního státu v Česku, která se mimo jiné zabývá tuzemskou justicí, „přiléhavá“. Benešová se chce kvůli zprávě setkat s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou, ta podle ní čerpala poznatky pouze od neziskových organizací.
Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, který je považován za nejmocnějšího politika ve své zemi, pohrozil, že Varšava vetuje konečné schválení finančního balíku EU na pomoc ekonomikám a dlouhodobý unijní rozpočet.
Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku na co nejtěsnější spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie.
Maďarský zákon o vysokých školách, na jehož základě opustila zemi Středoevropská univerzita, porušuje právo Evropské unie. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr EU, podle něhož zavádí novela přijatá před třemi lety nepřípustné podmínky pro podnikání univerzit.
