Dvojí kvalita produktů není v souladu s unijním právem, měla by stanovit úprava evropské směrnice. Ve středu ji představí Komise, zjistily ČTK a Český rozhlas.
Biopaliva by se v budoucnu měla vyrábět ze zemědělského odpadu – třeba ze slámy. Otázkou zůstává, co to udělá s půdou a zda na to má Evropa technologie.
Po šesti letech urputného boje je další český produkt na evropském seznamu potravinářských specialit. Kvůli přechodnému období však ještě dalších pět let může být pražská šunka vyráběna bez označení a v horší kvalitě.
Další české potraviny mohou získat evropské chráněné označení. Podle Potravinářské komory má největší šanci český mák, o kterém by se mohlo rozhodnout již do dvou let.
Problém dvojí kvality potravin se musí řešit na celoevropské úrovni, shodli se zástupci Česka, Slovenska a Rumunska na Mezinárodní konferenci Food Forum. S nekalými praktikami by měla pomoci jednotná metodika Komise. Potřebná bude i osvěta spotřebitelů.
Tuzemský rum nám vzali, pomazánkové máslo nám vzali. Co bude dál? Tentokrát budeme brát my. Ostatním zemím zakážeme Pražskou šunku, stejně jako jsme to udělali s oplatkami.
Konec biopaliv z palmového oleje a zastropování podílu pohonných hmot vyrobených z řepky, kukuřice a dalších potravinových plodin. Tak zní dohoda europoslanců o budoucnosti biopaliv v EU.
Česko a další země Visegrádu chtějí vyřešit problém dvojí kvality potravin na evropském trhu. Klíčem je vůle spotřebitelů zajímat se o to, jaké potraviny kupují. ČR navíc požaduje novou legislativu, která by ale výrobce potravin mohla odradit od inovací.
Athénám se nelíbí, že jogurty vyrobené v Česku jsou označovány jako „řecké“. S problémem se již před rokem obrátily na Evropskou komisi, která jim dala za pravdu. Řecké jogurty, které nejsou z Řecka, jsou však stále na českých pultech a ČR trvá na svém – o klamání spotřebitele podle ní nejde.
Karcinogenní kadmium se z hnojiv dostává do potravin a následně také do lidského těla. „Volba je jednoduchá – buď kadmium odstraníme z hnojiv, nebo ho sníme a ono se nám uloží v těle,“ říká europoslanec Pavel Poc.
Návrhy Komise na snížení podílu konvenčních biopaliv a jejich nahrazení těmi pokročilejšími nenechají spát farmáře ani spotřebitele. Jaké jsou důsledky navržených změn pro české i evropské zemědělství? Názory se liší.
Minulý týden šéf Komise Juncker zmínil ve svém projevu o stavu EU problém dvojí kvality potravin, na který si dlouhodobě stěžují země Visegrádu. Ačkoli dosud Komise problém neřešila, dnes přišla s návrhem, jak jej řešit. Nejvíce práce přitom zůstává na členských státech.
Problém s nebezpečným fipronilem je rozšířenější, než se původně zdálo. Nebezpečná vejce se mohla objevit téměř ve všech státech Evropské unie.
Několika státům EU v čele s Řeckem se nelíbí, že se na čínském trhu objevují potraviny, které se tváří jako produkty z EU. Podávají tak na čínskou stranu žalobu. Komise se rozhodla jejich snahám nebránit, ačkoliv už od června probíhají jednání o bilaterální smlouvě s Pekingem, která by ochránila dvě stovky potravin včetně českého chmele a českobudějovického piva.
Malí zemědělci mají při vyjednávání s velkými potravinářskými firmami nebo obchodními řetězci slabší pozici. Kvůli tomu mohou mít třeba nižší zisky, než by bylo férové. Evropská komise hledá napříč Unií názory na to, jak problém řešit.
Evropští i ruští zástupci znovu prodloužili vzájemné hospodářské sankce, které byly uvaleny kvůli ruské anexi Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny. Po třech letech jejich platnosti se zdá, že obě strany euroasijské pevniny se s ekonomickými problémy postupně vypořádávají. Situace na komoditních trzích se stabilizovala. V Česku dnes výrazněji trpí zejména ovocnáři.
Vejce nakažená nebezpečným fipronilem se mohla objevit nejen na pultech belgických a nizozemských obchodů, ale také ve Francii, Německu či Velké Británii. Nizozemsko se navíc obává, že kontaminováno mohlo být i drůbeží maso.
Společná zemědělská politika EU se vydává na cestu směrem k jednoduchosti a užitečnosti. Vyžádali si to jak ministři zemědělství, tak i samotní farmáři. Otázkou zůstává, jaké jsou její konkrétní nedostatky a jak by se měla politika změnit.
