Zatímco v minulé migrační krizi si země Visegrádu společně vysloužily mezi evropskou sedmadvacítkou pověst nesolidárních zemí, v přijímání lidí prchajících před ruskou agresí na Ukrajině jdou Evropě příkladem. Na vztahu k Rusku se ovšem dlouhodobě neshodnou.
Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka s Janou Plaňavovou-Latanowicz z Varšavské univerzity o sporech Polska a EU a o novém nařízení podmiňujícím čerpání peněz z evropského rozpočtu dodržováním právního státu.
Soudní dvůr Evropské unie ve středu rozhodl, že nové evropské nařízení, které podmiňuje čerpání peněz z evropského rozpočtu dodržováním zásad právního státu, je v souladu s unijními smlouvami. Komise má tedy zelenou nástroj využít, nebude to ale hned.
Česko a Polsko se dohodlo na řešení sporu ohledně pokračující těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Proč je kritika dohody oprávněná ale zároveň je smlouva pro Česko výhrou? A jak spor ovlivnil vztahy dvou visegrádských partnerů?
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem doporučil, aby Moskva pokračovala ve vyjednávání se Západem. Německý kancléř Olaf Scholz dnes v Kyjevě oznámil, že Berlín poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši 150 milionů eur.
Česko podle polského premiéra Mateusze Morawieckého stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo kvůli pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów. Česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) ale ČTK řekla, že její resort zatím nedostal od Polska finanční kompenzaci.
Advokát Soudního dvora Evropské unie dal dnes za pravdu České republice ve sporu o pokračování těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv nových prací v dole poblíž českých hranic na životní prostředí.
Spotřební daň na tabákové výrobky má kuřáky odradit od nezdravého zlozvyku a zároveň naplnit státní kasu. V Česku se však pořádně nedaří ani jedno, ukazuje analýza. EU mezitím jedná o novele celoevropských pravidel.
Americký prezident Joe Biden dnes schválil rozmístění 3000 amerických vojáků především ve východní Evropě. Zatímco 1000 z nich se už na evropském kontinentu nachází, nově přicestuje 2000 vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a v Polsku.
Státy EU sousedící s Běloruskem, které od loňského léta čelily migračnímu tlaku, hlásí, že pokusy o překonání jejich hranic ustávají. Špatná humanitární situace na vnější hranici Unie ovšem trvá. A právě v jejím řešení a ochraně lidských práv EU neuspěla.
Uzavření smlouvy mezi Českem a Polskem o náhradách za škody způsobené těžbou v polském hnědouhelném dole Turów neochrání podle organizace Greenpeace životní prostředí a zásoby vody na české straně hranice.
V Polsku dnes začíná budování bariéry na hranicích s Běloruskem, kde loni propukla migrační krize. Informuje o tom agentura PAP, podle níž bude hraniční oplocení vysoké 5,5 metru a potáhne se 186 kilometrů podél hranice s východoevropskou zemí.
Migrační krize na hranici EU s Běloruskem se uklidnila, uvedla ve Vilniusu eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová. Český ministr vnitra Vít Rakušan na setkání připomněl, že ochrana vnější hranice EU je pro ČR dlouhodobou prioritou.
Evropská komise vyzvala Polsko, aby zaplatilo pokutu za to, že přes rozhodnutí unijního soudu neukončilo činnost disciplinární komory, tedy orgánu, který se zabývá prohřešky soudců. Uvedl to dnes mluvčí Komise. Varšava má na reakci 45 dní.
Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty za pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhne.
Evropská komise dnes zahájila řízení s Polskem kvůli říjnovému rozhodnutí polského ústavního soudu, které zpochybnilo nadřazenost práva EU. Polsko tak podle unijní exekutivy porušuje principy unijního práva a také závaznost verdiktů Soudního dvora EU pro všechny členské země.
Evropská komise by měla „rozbít prasátko“ a jít nakupovat plyn, jiné krátkodobé řešení vysokých cen energií neexistuje, říká v podcastovém rozhovoru europoslanec Mikuláš Peksa. Evropské investice v českých uhelných krajích podle něj potřebují přepracovat.
Do „hledáčku“ Evropského parlamentu se znovu dostalo Slovinsko. Europoslanci se obávají zejména o nezávislost tamní justice a médií. V nově přijaté rezoluci upozorňují na tlak na nezávislé instituce či na nenávistné projevy politiků vůči novinářům.
