Polský prezidentský kandidát Rafal Trzaskowski chce omezit dávky pro ukrajinské uprchlíky žijící v Polsku. Návrh má sice podporu samotných Poláků, ve vládní koalici ale narazil na kritiku.
Polsko, Slovensko a Česko podporují rozšíření EU na východ i na jih směrem k západnímu Balkánu. Politici z těchto tří zemí nicméně zdůrazňují, že je důležité, aby kandidátské státy splňovaly potřebná kritéria. Ukrajina uznává, že ji čeká dlouhá cesta.
Europoslanci ze zemí na východě Evropy volají po solidaritě a větší podpoře regionů, které sousedí s Ruskem. Dopadají na ně totiž jak zvýšená bezpečnostní rizika a zátěž spojená s ukrajinskými uprchlíky, tak úbytek turistů a další problémy.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski podpořil český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Česko podle něj přišlo s dobrým nápadem, který podporují rovněž zpravodajské služby mnoha členských států Evropské unie.
Polsko musí zaplatit přes 320 milionů eur (přes osm miliard Kč) jako penále za předchozí žaloby související s nedodržováním právního státu, potvrdil dnes unijní soud.
Polsko čekají v květnu prezidentské volby a favoritem zatím je kandidát vládní Občanské koalice. Jací další kandidáti mohou zamíchat kartami? Právě to jsme probrali v podcastu Evropa zblízka s Michalem Lebduškou, analytikem Asociace pro mezinárodní otázky.
Polsko se začátkem roku 2025 převzalo předsednictví Rady EU. Co od něj očekávat? Jaká je v zemi, kterou za pár měsíců čekají prezidentské volby, nálada? A podařilo se vládě Donalda Tuska napravit pošramocený právní stát? Odpovídá Michal Lebduška.
Nová Evropská komise i čerstvě odstartované polské předsednictví se chtějí předvést. Pro kandidátské země to může znamenat největší posun na jejich cestě do EU za poslední dekádu.
I my vás za redakci EURACTIV.cz vítáme v roce 2025 a přejeme do něj vše dobré! Letošní podcastovou…
Německo a Česko se letos připravují na „velké“ volby, které můžou přinést významné změny pro ně i pro celou Evropu. Které další země obmění své vedení?
Ve varšavském Velkém divadle – Národní opeře bude dnes večer slavnostně zahájeno polské předsednictví v Radě EU. Na ceremonii vystoupí se svým projevem polský premiér Donald Tusk a nový předseda Evropské rady António Costa. Poláci se ujali vedení Evropské unie 1. ledna po Maďarech.
Rok 2024 je téměř u konce, v poslední epizodě podcastu Evropa zblízka se za ním ohlédla redakce s analytikem Institutu pro evropské záležitosti EUROPEUM Žigou Faktorem. Co klíčového se v EU letos odehrálo? A jak by se z toho měla poučit do budoucna?
Polsko představilo logo svého předsednictví v Radě EU, které začne od ledna. Jeho autorem je slavný polský umělec Jerzy Janiszewski, který v roce 1980 vytvořil i logo odborového hnutí Solidarita.
Italská vláda se domnívá, že nejsou nastavené vhodné podmínky pro schválení dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a skupinou latinskoamerických zemí Mercosur. Napsala to dnes agentura ANSA s odkazem na nejmenovaného vládního představitele.
Polské předsednictví v EU, které začne od ledna, bude ve znamení široce pojaté bezpečnosti. Dnes to ve Varšavě podle agentur prohlásil polský premiér Donald Tusk po schůzce s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou a lídry politických frakcí v europarlamentu.
Neoficiální ruská flotila lodí dál po celém světě ilegálně rozváží ropu a zkapalněný plyn. Europoslanci volají po cílenějších sankcích, na patnáctý balíček si ale musí počkat až do chvíle, kdy místo Maďarů usednou do čela EU Poláci.
Polsko bude v roce 2025 vydávat na obranu 4,7 % HDP, což je o 0,6 procentního bodu více než v letošním roce. Vyplává to z návrhu rozpočtu, s nímž jsou obeznámena polská média.
Do těch úplně nejvyšších postů v Evropské unii, takzvaných „top jobs“, se tentokrát nedostal žádný zástupce Visegrádské čtyřky. O něco lépe to ale vypadá s pozicemi v Evropském parlamentu.
