Za posledních 9 let se významné zahraničněpolitické události odehrávají až podezřele často během letních prázdnin. Ať už se jedná o ruskou okupaci části Gruzie, sestřelení letu MH17 či o nepovedený pokus o puč v Turecku, vše nám připomíná, že běh dějin si prázdninového léta neužívá.
Rakouský ministr obrany chtěl vyslat tanky do Brennerského průsmyku, zatímco Italové volají o pomoc s uprchlíky. Dnešnímu přehledu dění v Evropě tak vládne migrační krize, nechybí však ani zprávy z Hamburku, Bruselu nebo třeba z planety Mars.
Evropská komise zahájila proti Česku řízení kvůli uprchlickým kvótám, Praha chce zase Brusel žalovat kvůli směrnici o zbraních. V Evropě se ale děly i další věci. Itálie má za sebou například komunální volby, ve kterých pohořelo Hnutí pěti hvězd.
Evropští politici měli v Bruselu možnost „osahat“ si nového amerického prezidenta. My jsme se zase seznámili s tím, jak se maďarská vláda dívá na EU.
Miloš Zeman se vrátil z Číny, budeme mít nového ministra financí a stále odporujeme relokacím. V uplynulém týdnu se však nenudily ani ostatní země Evropy. Brusel se navíc připravuje na návštěvu Donalda Trumpa při příležitostí setkání lídrů Severoatlantické aliance.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
Demokracie v Maďarsku je podle europoslanců v ohrožení a Komise musí začít jednat. Za jejich obavami stojí nový zákon, který omezuje Středoevropskou univerzitu sídlící v Budapešti.
Německo má v současné Evropě velmi silnou pozici. Což je nebezpečné, protože pak i my musíme následovat německé sny, říká v rozhovoru pro polskou redakci EurActivu Mirek Topolánek, který volá po reformě EU.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
Summit EU zažil velké polské drama. Maďarská vláda zažila úlevu, protože Komise povolila výstavbu jaderné elektrárny Paks II. Co se ještě dělo v uplynulém týdnu?
Členské země EU včera dosáhly kompromisu nad reformou systému EU ETS. Do finálních jednání vstupují s ambicióznější pozicí než europoslanci. Státy například chtějí usnadnit rušení přebytečných povolenek. K prosazení návrhu přispělo i Česko.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
Evropská unie slaví 25 let od podepsání Maastrichtské smlouvy, Angela Merkelová navštívila Polsko a v Rumunsku stále není klid. Co dalšího nám tento týden přinesl?
Situace na trzích se zemním plynem se ve střední Evropě mění k lepšímu. Státy V4 zatím ale příliš nepokročily ve vytváření společného trhu, které si naplánovaly. Celý projekt by podle odborníků potřeboval znovu zformulovat.
V Polsku probíhá již rok ústavní krize. Rozhodování ústavního soudu bylo nejdříve téměř znemožněno, nyní je pod politickou kontrolou vládní strany Právo a spravedlnost. Evropská komise se problémem zabývala prakticky po celý rok, výsledkem je ale pouhé varování. Víc proti jednání polské vlády komisaři zřejmě nezmůžou.
„Pokud by nové propojení mělo ještě snížit tranzit ve stávajícím potrubí, přinese to nevyhnutelně vyšší jednotkové náklady na jeho údržbu,“ říká k projektu Stork II předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v druhé části rozhovoru pro EurActiv.cz
Prezidenti a premiéři zemí EU se minulý týden na summitu zabývali mimo jiné katastrofální humanitární situací v Sýrii. Mezi další zprávy patřilo spuštění evropského navigačního systému Galileo. Co dalšího se dělo? Podívejte se na náš přehled.
